Německo se v příštím roce prý rekordně zadluží

Finanční a hospodářská krize bude mít v příštím roce za následek rekordní objem nového zadlužení německého státu. Ten bude muset přijmout úvěry v objemu dvakrát až třikrát převyšující ty letošní, informuje ve středu deník Süddeutsche Zeitung. V tom případě hrozí, že množství nových dluhů přesáhne dosud rekordních 40 miliard eur (zhruba bilion korun) z roku 1996, kdy byl ministrem financí Theo Waigel ve vládě Helmuta Kohla.

List tvrdí, že vláda kancléřky Angely Merkelové v příštím roce nadělá dluhy nejméně ve výši 30 miliard eur. Ještě dramatičtěji však vidí situaci opozice. Při započítání několikamiliardového druhého programu na podporu konjunktury, jehož přijetí už v lednu nyní připouští i Merkelová, by se míra nového zadlužení státu mohla přiblížit hranici 50 miliard eur. Tvrdí to například předseda rozpočtového výboru Spolkového sněmu Otto Fricke z liberální FDP. "Přitom ve vládě není nikdo, kdo by se zamyslel nad tím, kde by se dalo třeba i ušetřit," kritizuje Fricke křesťanské (CDU/CSU) a sociální (SPD) demokraty z velké vládní koalice.

Angela Merkelová v úterý naznačila, že stát přece jen do ekonomiky nasměruje dalších "několik miliard". Šlo by přitom podle německého tisku převážně o další investice do dopravní infrastruktury nebo projekty jako rekonstrukce škol a nemocnic. S konkrétnějšími plány však hodlá vláda vyčkat až do inaugurace nového amerického prezidenta Baracka Obamy 20. ledna, potvrdila rovněž Merkelová.

Napětí ve veřejných rozpočtech

Pumpování peněz do ekonomiky, která se propadá do hluboké recese, ovšem vyvolává napětí ve veřejných rozpočtech. Kromě toho musí stát počítat s tím, že vybere na daních o šest miliard méně, kolik si představoval, a navíc prý bude muset oproti předpokladům vyplatit až o tři miliardy více dlouhodobě nezaměstnaným.

Kromě toho se musí vláda vrátit k původnímu systému daňových náhrad za dojíždění do práce od prvního kilometru, neboť ústavní soud zrušil úpravu platnou od roku 2007, kdy zvýhodnění platilo až od 21. kilometru. To státní kasu přijde na dalších 2,5 miliardy dodatečných nákladů.

Vláda už jeden balíček v objemu přes 30 miliard eur přijala. I vládní politici připouští, že první balíček německou ekonomiku nespasí. Podle makroekonomů však nebude stačit ani druhý balíček opatření, jenž má podle informací ekonomického deníku Financial Times Deutschland stát zhruba 20 miliard eur.

Rovněž Merkelová však varuje před přehnanými nadějemi, neboť politici podle ní nemohou oslabování konjunktury zcela zvrátit. "Máme jen omezené možnosti proti tomu něco udělat," prohlásila Merkelová v úterý v Mannheimu na konferenci Centra pro hospodářský výzkum (ZEW).

Kancléřka se dosud k možným dalším balíčkům na podporu hospodářství vyjadřovala vyhýbavě, za což si vysloužila kritiku doma i v zahraničním tisku. I nadále však odmítá urychlené snížení daní, po němž volá koaliční Křesťanskosociální unie (CSU), která tvoří s křesťanskými demokraty (CDU) kancléřky na spolkové úrovni jeden parlamentní a vládní blok.

Prognózy výkonu největší ekonomiky Evropy pro příští rok zatím potvrzují, že bude skutečně "rokem špatných zpráv", jak to nedávno vyjádřila spolková kancléřka. Tu nejčernější předpověď vyslovil německý ministr hospodářství Michael Glos (CSU). Německé HDP prý poklesne o tři procenta, což by byl suverénně nejhorší výsledek od poválečného vzniku spolkové republiky. Většina ekonomů očekává roční pokles o dvě procenta. I to by však byl poválečný negativní rekord.