Růst cen v Evropě zpomaluje, Němci přesto loni zažili nejvyšší inflaci od roku 1994

Mírné, ale příjemné překvapení připravil prosincový vývoj inflace v zemi slovenským analytikům. Růst spotřebitelských cen zboží a služeb podle metodiky Evropské unie v prosinci meziročně zvolnil na 3,5 procenta.

Současná úroveň inflace je tak o 0,4 procenta nižší oproti předchozímu měsíci a podle tamního statistického úřadu jde o nejnižší čísla od loňského března. Údaje tak mírně překonaly očekávání odborníků, kteří pro minulý měsíc předpovídali růst o 3,6 procenta. Oproti listopadu ceny v prosinci mírně klesly, o desetinu procentního bodu.

Nejvyšší, desetiprocentní nárůst mohli spotřebitelé zaznamenat u cen alkoholu a tabáku, naopak zlevňovala doprava a pohonné hmoty, potraviny a nealkoholické nápoje.

Zpomalení inflace potvrdily i v úterý zveřejněná data podle národní metodiky. Ta udávají zpomalení růstu cen zboží a služeb v prosinci na 4,4 procenta z listopadových 4,9 procenta. Rozdíl čísel jde na vrub odlišného složení spotřebitelských košů obou metod výpočtu.

Pokles v prosinci pocítili i Němci a Maďaři 

Naopak nejvyšší průměrnou roční inflaci od roku 1994 ve čtvrtek ohlásili němečtí statistici. Spotřebitelské ceny v zemi stouply o 2,6 procenta. Prosinec přitom Němcům přinesl mírné zpomalení na 1,1 procenta z listopadových 1,4, a to díky poklesu cen energií a potravin a byla nejnižší od října 2006. Údaje jsou shodné jak podle domácí, tak podle harmonizované evropské metodiky.

Inflaci zbrzdil hlavně propad ceny lehkého topného oleje o 21,4 procenta a pohonných hmot o 14,9 procenta. O 1,9 procenta a dvě procenta naopak zdražily potraviny, respektive alkoholické nápoje a tabák.

Prosincová inflace zpomalila také v Maďarsku, kde byla nejnižší od srpna 2006. Tempo růstu spotřebitelských cen tu kleslo na 3,5 procenta z listopadových 4,2 a to z valné části díky levnějším pohonných hmotám. Analytici očekávají, že inflace bude v následujících měsících dále klesat. Průměrná celoroční inflace činila 6,1 procenta oproti předloňským osmi procentům. Pokles růstu spotřebitelských cen hlásí také Bulharsko, Polsko, Rumunsko i Česká republika.

Harmonizované indexy spotřebitelských cen slouží jako nástroj pro vzájemné srovnání inflace jednotlivých zemí EU a ke kontrole plnění podmínek pro vstup do eurozóny, jejímž členem je Slovensko od letošního 1. ledna. Podle jednoho z Maastrichtských kritérií totiž průměrná roční inflace kandidátské země nesmí překročit roční průměr ve třech členských zemích s nejpomalejším růstem spotřebitelských cen o více než 1,5 procentního bodu.