Gazprom chce na Slovensku vytvořit podnik se státem

Slovenská vláda uvažuje o vytvoření státem ovládané plynárenské firmy se zahraničním akcionářem, která by konkurovala společnosti Slovenský plynárenský priemysel (SPP). Novinářům to po schůzce se zástupcem ruského plynárenského koncernu Gazprom Alexandrem Medveděvem řekl premiér Robert Fico.

Medveděv řekl, že Gazprom má zájem na Slovensku založit společný podnik, v úvahu ale podle Fica připadá i společnost RWE. "Je možné vytvořit společný podnik s Gazpromem, je možné vytvořit rovněž společný podnik s touto společností (RWE)," řekl Fico. "My jsme s RWE už jednali, asi před třemi dny," naznačil premiér.

Výběr dodavatele

"Gazprom už má zkušenosti. Nevidíme žádný důvod, proč bychom takto nemohli spolupracovat i se Slovenskem," řekl Medveděv. Nová společnost by podle něj měla slovenským zákazníkům dát možnost výběru dalšího dodavatele plynu.

Dominantním prodejcem plynu na Slovensku je SPP, kde Slovensko vlastní většinu akcií, rozhodovací pravomoci nicméně mají pod kontrolou zahraniční společnosti E.ON Ruhrgas a GDF Suez. Podíl v SPP prodala v privatizaci bývalá vláda Mikuláše Dzurindy, Fico ale transakci v minulosti několikrát ostře kritizoval. Partnerem v novém společném podniku by podle Fica neměli být současní akcionáři SPP.

Stav nouze v plynárenství na Slovensku skončil v pátek ve 14:00 hodin. K opětovnému spuštění druhého bloku V1 jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích tak nedojde. Po zasedání krizového štábu o tom informoval slovenský ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek.

"Vzhledem k tomu, že ve všech sledovaných oblastech, které jsme v čase plynové krize posuzovali, je už systém stabilizovaný, ve 14 hodin končí nouzový stav na Slovensku," uvedl na tiskové konferenci po zasedání s tím, že v pátek se krizový štáb sešel naposledy.

Plyn možná ubere i slovenský HDP 

Stav nouze vyhlásil provozovatel přenosové soustavy na Slovensku, Slovenský plynárenský průmysl - Distribuce, v úterý 6. ledna. Reagoval tím na 70procentní omezení dodávek ruského plynu. I přesto, že dodávky již byly obnoveny, jejich přerušení zanechá na slovenské ekonomice značné následky.

Spor o plyn

Hospodářství země podle premiéra Roberta Fica přicházelo denně zhruba o 100 milionů eur. Podle ministra financí Jána Počiatka navíc může utažení plynových kohoutků Slovensku přinést pokles HDP o jedno až 1,5 procenta oproti původním předpokladům.

Evropská komise přitom Slovensku ještě bez započtení důsledků plynové krize předpověděla ostré zpomalení růstu: ze 7,1 v roce 2008 na 2,7 v roce 2009. A odborníci varují, že i tyto odhady mohou být příliš optimistické.

Důsledky podobné teroristickému útoku 

Ještě konkrétnější čísla z nejhůře postižených zemí už zveřejnilo Bulharsko. Podle odhadu tamního ministra hospodářství v listu Dnevnik utrpěla ekonomika země přímé škody ve výši 169,2 milionu leva (2,385 miliardy korun).

V zemi, která je prakticky stoprocentně závislá na ruských dodávkách, zanechala krize řadu domácností zcela bez přísunu tepla a firmy přiměla k omezení nebo zastavení výroby. "Dopady na bulharskou ekonomiku jsou katastrofální," cituje agentura Reuters ministra hospodářství a energetiky Petara Dimitrova. "Důsledky se velmi podobají teroristickému útoku."

Dimitrov také uvedl, že si jeho země zaslouží podporu EU a proto požádá o svolení k obnovení činnosti dvou jaderných reaktorů elektrárny Kozloduj. Jejich uzavření ke konci roku 2006 bylo jednou z podmínek vstupu Bulharska do sedmadvacítky. Srbsko pak přerušení toku plynu vyjde na 50 milionů eur za každý den jeho trvání.

V poli poražených ale zůstávají ale i samotní účastníci sporu. Kromě hrozících žalob na Rusko, Ukrajinu a oba zúčastněné plynové giganty (Gazpromu a Naftogazu) se ze všech stran ozývají slova o ztrátě důvěry v Rusko a nutnosti hledat alternativní dodavatele. Představitelé Gazpromu navíc již v průběhu krize vyčíslili, že společnost přicházela každý den bez dodávek bohatým evropským zákazníkům, o více než sto milionů dolarů.

Podobně spor otřásl i důvěryhodností Ukrajiny, která navíc podle nových dohod s Ruskem bude nadále platit za kubík ruského plynu 360 dolarů, tedy skoro dvakrát více, než dosud. Od příštího roku by pak měla být cena stanovována tržně. Podmínky, které na jednání se svým ruským protějškem vyjednala ukrajinská premiérka Julija Tymošenková jsou ale podle odborníků pro její zemi nevýhodné. 

"Dohoda je podepsána, je podle mezinárodních pravidel platná a musíme ji dodržovat. Domnívám se však, že Ukrajina musí tuto dohodu pečlivě analyzovat, vypracovat pro ruskou stranu návrhy na změny a nejpozději v létě začít konzultace," avizoval v pátek hlavní ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka Oleksandr Šlapak.

Vítězové?

Mohl vůbec na krizi, která zasáhla více než polovinu Evropy, někdo vydělat? Podle hlavního stratéga moskevské investiční banky Uralsib Chrise Weafera existují jen dva jasní vítězové.

Tím prvním jsou středoasijští producenti plynu včetně Turkmenistánu, Kazachstánu a Uzbekistánu, kteří konečně dosáhli toho, co chtěli. Od Gazpromu nyní dostávají za svou surovinu plnou evropskou cenu.

Druhým, komu krize pomohla, jsou představitelé konsorcia Nord Stream, které usiluje o vybudování alternativní severní cesty pro dodávky plynu pod Baltským mořem.