Obří banky stupňují tlak na EU kvůli pomoci pro východ Evropy

O pomoc žádá šestice finančních ústavů - italské UniCredit a Intesa SanPaolo, rakouské Erste Bank a Raiffeisen International, francouzská Société Générale a belgická KBC. V jejich žádosti u Evropské unie stojí, aby zorganizovala finanční pomoc zemím na svých východních hranicích, jako je Rumunskou a Ukrajina, informovala o tom agentura Bloomberg.

Dopis s 12 body programu pomoci 

Banky, které mají operace ve střední a východní Evropě, zaslaly Evropské komisi dopis obsahující 12 bodů programu pomoci regionu. Mezi nimi žádají úvěry bankám v dolarech a eurech denominované nebo garance klientských vkladů ze strany organizací jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).

EBRD reagovala prohlášením, že probíhají diskuse s finančními institucemi a vládními představiteli ve směru návrhů bank.

Cílem je rozhýbat i tzv. rozvíjející se trhy pomocí většího přílivu kapitálu. "Západní banky musí pokračovat v podnikání v regionu, pak má pumpování kapitálu do těchto zemí smysl. Pokud by se však chtěly i přes pomoc stáhnout, vypuknul by jen zmatek," řekl londýnský analytik Neil Shearing.

Společnosti v dopise uvedly, že k "omezení negativního dopadu globálního poklesu" na region je třeba silný bankovní systém. Dokument, který podepsali šéfové uvedených bank, byl zaslán také francouzské ministryni financí Christine Lagarde, jejíž země v loňském druhém pololetí předsedala Evropské Unii.

UniCredit vlastní největší banky v Polsku a Bulharsku, Erste v České republice, Slovensku a Rumunsku, Intesa má největší banku v Srbsku, KBC v Maďarsku a Raiffeisen patří mezi největší zahraniční banky v Rusku a na Ukrajině. Mluvčí KBC Viviane Huybrecht uvedla, že KBC podepsala dopis "jakožto signál solidarity s našimi kolegy" ve střední a východní Evropě.

Dřívější pomoc bez větší odezvy 

O pomoc žádalo přitom již před dvěma týdny devět bank. UniCredit, Erste Bank a Raiffeisen, Société Générale a KBC byly mezi nimi. Ve své žádosti upozorňují na nutnost zmírnění nedostatku peněžní likvidity v regionu a oživení půjček. "Mnozí z nás jsme bojovali 50 let, aby si tyto země ulevily od komunismu, a nyní, kdy máme volné tržní ekonomiky v regionu, nemůžeme je opustit ve chvíli, kdy vane extrémně drsný vítr," řekl před dvěma týdnyšéf Raiffeisen International Herbert Stepic s tím, že opatření na podporu bank by neměly být zaměřeny jen na západní Evropu.