Svět v napětí. Americký Senát bude hlasovat o záchranném plánu

Sněmovna reprezentantů a Senát totiž mají odlišné verze původního návrhu prezidenta Baracka Obamy, který chce ekonomiku podpořit částkou 825 miliard dolarů (zhruba 18,1 bilionu korun).

Rozdílné verze balíčku

Sněmovna už se prezidentovým návrhem zabývala, předminulý týden jej schválila, ale v upravené podobě. Ta počítá s celkovou částkou podpory 819 miliard dolarů. Senát objem podpůrných opatření před jednáním zvýšil až na 937 miliard dolarů. Verze, kterou nakonec v noci na sobotu schválil, je ale skromnější.

Podle ní má být objem podpůrných opatření 780 miliard dolarů, počítat ale bude třeba i s částkou 47 miliard dolarů, v níž je zahrnuta pomoc pro lidi s nízkými příjmy nebo podpora prodeje domů a nových automobilů. Hlasovat by se tedy mělo o podpůrném opatření v hodnotě 827 miliard dolarů (zhruba 17,5 bilionu korun). Soubor opatření na podporu ekonomiky počítá s daňovými úlevami a tvorbou nových pracovních příležitostí.

A právě připravený masivní fiskální stimul rozděluje ekonomy na dva tábory, finanční trhy jej však vnímají jako nutnou podmínku. Pokud by došlo k zádrhelu při hlasování v Senátu či hledání kompromisu mezi variantami obou komor Kongresu, byla by reakce akciových trhů ve Spojených státech amerických a následně i ve světě podle analytiků zřejmě silně negativní. A to bez ohledu nad kontroverzemi věcného obsahu navrhovaného stimulu.

Pokud se podíváme za horizont krátkodobé reakce finančních trhů, budí připravený plán určité rozpaky. "Skutečně pomohou rychle oživit americkou ekonomiku investice do ekologických technologií či školství? Není pochyb nad významem výdajů v této oblasti, ale jejich účinnost je dlouhodobá, zatímco americká ekonomika tone v čím dál hlubší recesi. Relativně malý krátkodobý impuls a nízká multiplikace řady výdajů představují hlavní linie kritiky Obamova fiskálního stimulu," uvedl pro server iHNed.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Trvalejší oživení ekonomiky 

Z pohledu budoucího vývoje je podle Marka ale důležitější stabilizovat finanční sektor, proto se oči upírají zejména k ministru financí Timothy Geithnerovy, který by měl v úterý oznámit záměr, jak využít druhou polovinu prostředků z programu TARP.

"Bez ozdravení finančního sektoru nedojde k obnovení úvěrových aktivit a po vyprchání fiskálního stimulu nedojde k trvalejšímu oživení ekonomiky," dodal Marek.

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států amerických klesl v posledním čtvrtletí loňského roku o 3,8 procenta. Ekonomové odhadovali pokles mnohem horší, a to o 5,4 procenta.

Za celý loňský rok americká ekonomika vzrostla jen o 1,3 procenta, což je o 0,7 procenta méně než v roce 2007. Jde tak o největší zpomalení od poslední recese v roce 2001.