Brusel povolil státům EU odkup "toxických" aktiv

Evropská komise ve středu stanovila pravidla pro nakládání s takzvanými "toxickými" aktivy, tedy s aktivy, jejichž hodnota je výrazně nižší, než v době, kdy je banka pořídila. Brusel členským státům EU povolil odkup toxických aktiv, ale chce, aby se na něm jednotlivé banky finančně podílely.

Konsolidační agentury

Komise nemá rovněž nic proti vzniku agentur či finančních ústavů, kde by se "toxická" aktiva shromažďovala. Za příklad takové instituce lze považovat například bývalou Českou konsolidační agenturu. Ta v minulosti v Česku spravovala nesplácené úvěry mnoha institucí, například bank, což byl účet za záchranu tehdy problematických českých bankovních domů.

"Bylo možné očekávat, že EK bude muset kývnout na to, aby státy mohly na národní úrovni dále pomáhat bankám, například právě odkupem toxických aktiv," uvedl analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Podle komise by současná pravidla měla zajistit, aby na trhu nezůstaly žádné "zombie" finanční ústavy, které ekonomice nepřinášejí nic pozitivního a jsou plné "toxických" aktiv. "Potřebujeme transparentnost a správné vyhodnocení a ohodnocení aktiv nižších hodnot, abychom vyčistili účetnictví bank a zaměřili se na prapůvod současné nedůvěry (na trhu)," uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová.

"Požadavek na to, aby bylo pomáháno jen bankám, které jsou schopny dlouhodobě přežít, je sice teoreticky správný, nicméně v praxi jen stěží realizovatelný," uvedl Hatlapatka. Podle něj totiž nikdo dnes nedokáže bezpečně posoudit, která banka dokáže s přispěním státní pomoci přežít. "Navíc do celého procesu vstupují politické zájmy a rozhodování o pomoci bankám nepodléhá pouze ekonomickým faktorům," dodal.

Zásadním problémem také zůstává, že EU neví, kolik problematických aktiv jednotlivé banky mají, a zřejmě to ještě dlouho nebude známo. V některých zemích by to údajně mohlo být až deset procent hrubého domácího produktu. Například v Německu se suma odhaduje na 100 miliard až 400 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu až 11,2 bilionu Kč).

České předsednictví EU bylo k celému problému zatím zdrženlivější. Ministr financí Miroslav Kalousek se před časem vyjádřil, že odkoupení či převzetí špatných aktiv by mělo být jen doplňkem dalších akcí, které na pomoc bankovnímu sektoru už byly v EU schváleny - tedy rekapitalizací ústavů či poskytnutí garancí.

Nakládání s problémovými aktivy bank, která by mohla být převedena například na nějakou konsolidační agenturu, podle Kalouska zase vytváří obrovská rizika pro vládní dluhy.