Niedermayer: Když sazby zůstanou "kde jsou", je to vzpruha pro ekonomiku

Hezké odpoledne všem čtenářům. Expert na ropu nejsem, ale spíše bych měl zato, že kotace cen ropy v jiné měně by nic dramatického nezměnila (a i teď není zajisté problém kontrakty platit v jiné měně - cena je pak ale jen výsledkem pronásobení dolarové ceny kurzem této měny). V úvahu by navíc připadalo jen euro, vzhledem k tomu, že probíhající krize zvýraznila pozici těchto dvou dominantních měn.

Jistě, že nekorektní projevy médií či analytiků mohou výrazně tržního účastníka - zde země - ohrozit. Myslím ale, že je to produkt nekompetence a ne snahy trhy manipulovat.... Bohužel, boj proti tomu není snadný a je nekonečný. Zároveň je pravda, že v našem regionu jsou ekonomiky zranitelné a bankovní systémy, které čelí velkým problémům. To spolu s tím, že v minulosti vykazovaly zdejší trhy značnou korelaci vede k rychlým a ne zcela přesným závěrům o křehkosti regionu. Naštěstí, většina profesionálních investorů se podle článků v novinách nerozhoduje, a ona mediální přestřelka na téma "slabého regionu" možná u mnohých potvrdila poznání, že země v regionu a jejich finanční systémy jsou si mnohem méně podobné, než se zdálo. Tudíž i ohrožení ekonomik, i přes hrozbu "stádového efektu", je různé.

Podle mne už ČNB udělala vše, co bylo možno od ní očekávat, a i přes to, že koruna v posledních dnech dost korigovala, podle mého názoru moc prostoru na pohyb sazeb dolů není. A i když sazby zůstanou "jen kde jsou", je to pro ekonomiku vzpruha.

Zveřejňování kurzu je sice kontroverzní, ale u typu prognózy, kterou ČNB používá, je to nutnost. Protože znalost očekávané trajektorie inflace bez znalosti, jakými úroky a kurzem je podmíněná, má velmi malou vypovídací hodnotu. Takže jediná otázka pro mne je, zda kurz v prognóze má být ovlivněn "expertními odhady", nebo zda má jít spíše o převzetí tržního (a forwardového) kurzu. Já bych spíše inklinoval k tomu druhému přístupu... Osobně si myslím, že trhy se naučí s vysokou mírou transparence prognózy ČNB snadno žít.... problémem byl byl spíše nedodstatek transparentnosti.

díky... Určitě kroze přináší možnosti výhodných investic, ale i ty z krátkodobého pohledu mohou být, řekněme, více volatilní, než by bylo žádoucí. proto je klíčové diverzifikovat - tedy rozkládat investice do mnoha akiv.. což ovšem dává smysl jen u celkem velkých investovaných částek... moje finanční situace však efektivně diverzifikaci příliš neumožňuje :-) takže žádné dobrodružné investice opravdu neprovádím... jinak bych soudil, že poté, co bude dokončen pokles akcií, bude růst zajímavý. nepřítelem by však mohla, mimo jiné být inflace, kterou měnová a fiskální expanze může vyvolat...

Uvedený návrh jsem zatím příliš nestudoval, ale musím říct, že mi připadá velmi nešťastný. osobně jsem považoval zavedení stropů (a předpoklad jejich snižování), za mnohem podstatnější, než hraní si s jednotkami procent u daní, které spolklo většinu pozornosti. Pochopitelně, zde si většina čtenářů myslí, že takto mluvím proto, že spadám do vysoko příjmové skupiny. Ale věřte mi, že toto není ten důvod. Za klíčové považuji, že míra přerozdělení státem mezi produktivními lidmi v vysokými příjmy a lidmi s příjmy nižšími či sociálně potřebnými by měla být "mravná" a udržitelná. A můj osobní pocit je, že to nebyl případ situace před zavedením stropů. Takže ač nerad, uvedený krok považuji za značný populismus, což mne vskutku mrzí.

Myslím, že větší zapojení kvalitních ekonomických expertů do rozhodování vlády je správná věc. A NERV podle mne tuto definici splňoval. Samozřejmě záleží na tom, jak je s doporučeními nakládáno. Osobně bych si dovedl představit i dlouhodobé zapojení obdobných týmů.

viz výše, myslím, že prostor na pokles sazeb u nás právě teď není...

Souhlasím s tímto postojem. Navíc ale mám zato, že zničující kombinace chamtivosti a nekompetence se neprojevila u institucí "první ligy" třeba v Wall Street, ale hlavně u méně viditelných finančních institucí, které nakupovaly mnohdy aktiva za ceny, které byly vskutku nereálné. A činili to proto, že to "dělali ostatní" a "jejich bankéři jim je nabízeli". Zároveň, drtivá většina investorů měla vždy zato, že než dojde k pádu cen, z vlaku včas vystoupí. To byl fatální omyl, povedlo se to jen málokomu. Jinak do budoucna myslím, že většina firem bude mít více kapitálu. V konjunktuře budou nižší zisky, ale firmy budou víc stabilní v době poklesu.

To bych rád věděl :-) Jinak kvalita naší ekonomiky a finančního systému by posílení podporovala, to, že současná krize se může našeho regionu dotknout více, než většina lidí čekala působí proti tomu. Určitým rizikem je i to, že velké problémy některé ze zemí regionu by mohly vyvolat, aspoň krátkodobě, problémy spojené s "davovým chováním" investorů.

Opravdu netuším, co je správná odpověď. Ale dovedu si představit, že dle názoru pana Kunerta skončila určitá etapa práce, a na účst v další by pro něj bylo obtížné najít čas.

Určitě, i dramatické snížení sazeb nemůže kompenzovat další problémy, kterým podniky a občané čelí. Jde hlavně o pokles poptávky, zhoršení likvidity trhů a (částečně oprávněně) rostoucí obezřetnost bank. To neznamená, že centrální banky nemají sazby snižovat - je to jejich práce, neboť v této ekonomické situaci je to podle mne správná měnová politika. Komplikovanější to bude, pokud by se třeba ukázalo, že měnová a fiskální expanze může tlačit nahoru inflaci. To pak bude hodně obtížné rozhodování...

viz minulá odpověd.. K druhé části dodávám, že malá ekonomika s domácí měnou musí zejména v takovéto krizové době být optrná na riziko velkého propadu kurzu (stejně tako jako posílení, pochopitelně). takže, i když to centrální banky rády neříkají, vývoj směnného kurzu hodně zasahuje do rozhodování o sazbách. Jinými slovy, pokud koruně bude hrozit oslabování, budou asi naše sazby vyšší než ve Frankfurtu, pokud posilování, můžeme se dočkat i nižších než eurových sazeb.

Jistě, když se sazby přiblíží nule, přestává tento nástroj fungovat. Zvažované tisknutí peněz, které je nyní v souvislosti s BoE i FEDem diskutováno, je podle mne celkem riskantní manévr... Nicméně, jak jsem již uvedl, sazby pro mnoho zemí by měly být opravdu co nejnižší, a to je to, co jejich centrální banky udělaly. Speciálně pro Británii však platí má poznámka, že stimulů se může ukázat být příliš mnoho a následné škody (épe rizika), by mohly ekonomice zasadit velkou ránu

Máte pravdu, a asi to, co se teď děje bychom před rokem považovali za noční můru... Takže to je relativní, a taky jsem se už tak trochu přizpůsobily. Asi je pravda, že v dnešních dnech namalovat jakkoliv černý scénář není obtížné, ale nevím, zda stojí zato, nad tím trávit čas :-) takže se raději pohybuji v oblasti těch více pravděpodobných scénářů a doufám, že třeba koncem roku budou existovat náznaky "světla na konci tuneku". Alespoň v některých zemích.

Nadnárodní povaha finančních institucí logicky volá po podobné povaze dohledu i regulace. Nicméně současná krize, a to že účty za klátící se banky platili "její domácí daňoví poplatníci" asi na čas velké přesuny k evropskému dohledu a regulaci politicky zablokují. Spíše to asi bude o větší výměně a komunikaci regulátorů, což ovšem má jen omezenou účinnost...

Stále mám zato, že pro ekonomiku naší struktury a polohy je přijetí eura výhodné. Ukazuje se často, že výkyvy kurzu Kč nejsou jeho reakcí na vývoj a potřebu naší ekonomiky (viz třeba ona perioda eura za 23) a tak výkyvy kurzu ekonomiku na místo stabilizace destabilizují... Nicméně s poznatkem, že nyní se nám slabší (ale ne propadající se) koruna teď hodí pochopitelně souhlasím. Bohužel, volatilita kurzu je nyní opravdu hodně veliká.

Myslím si, že nejméně do loňského podzimu byla naše domácí debata o euru dominována ideologií, což nebylo věru užitečné. Nyní se mi zdá, že zastánců přijetí eura přibývá (i když v tisku to ne vždy tak vypadá), ovšem dosažitelnost jeho přijetí se krizí notně komplikuje. EU zatím jakékoliv zmírnění kritérií pro přijetí eura nezvažuje, a jejich splnění je nyní obtížnější než kdykoliv předtím... Jsem ale sám zvědav, s čím vláda na podzim příjde (je přislíbeno cílové datum pro přijetí eura, ačkoliv z politického hlediska - bude krátce před volbami - nebude mít tento termín, pokud nebude politicky koncensuální, velkou robustnost).

Přidávám se na stranu těch, kteří říkají, že ta opatření sjou směrována správně a ekonomicky zní lépe než alternativy, se kterými přišla jiná uskupení (třeba opozice). Současná situace však dává za pravdu ministrovi financí, že je třeba pečlivě vážit, jak velké deficity (tedy ekonomické stimuly) si naše zem může dovolit...

Především oslabení kurzu má jiný dopad na malou a otevřenou (vysoce exportní a importní) ekonomiku, ne na zemi typu USA, Číny nebo Eurozony. V našem případě hrozí rychlejší nástup inflace, mimo jiné, a to, že kurz nejen oslabí, ale bude dál oslabovat (což by mohlo vyvolat kapitálový odliv a zatřást s finančním systémem).... Máte sice pravdu, že poté, co by se riziko inflace naplnilo, je možno razantně zvýšit sazby, třeba tím i posílit kurz, a poptávku (a tím i inflaci) zbrzdit, ale nezdá se to být jako dobrá strategie (vznikne tím další recese, ve které se sazby zase prudce sníží). Takže je to vše otázka míry, o něco slabší koruna ekonomice může pomoci, ale přílišný propad naší měny, díky povaze naší ekonomice a stavu finančních trhů bych považoval za celkem velké riziko. Tolik ve zkratce, jinak by bylo možno o tom psát mnoho hodin, neb to je nevyčerpatelné téma pro diskuse...

Myslím, že doba, kdy úroky na úvěry začínaly čtyřkou nebo nižším číslem patří tak trochu do minulosti. Rizika pro banky rostou, a proto, oprávněně, banky v dnešní době budou zřejmě pracovat s vyššími maržemi (což kompenzuje velmi nízké sazby centrálních bank). Určitě to nebude populární, ale zpomalení ekonomiky vede objektivně k nárůstu rizikovosti úvěrů.... Pro mne se nyní jako klíčové liší, aby banky byly sto dále úvěry poskytovat, a to i přes růst rizika. Zda to bude za 6 nebo 8 či dokonce 10% je sice podstatné , ale ne tolik, jako schopnost banky rizika posoudit, vzít je na sebe a úvěr poskytnout. Nicmémě "nikdy neříkej nikdy", a třeba po překonání recese, pokud zůstane inflace pod kontrolou, budou zase nízké úroky realitou... Nicméně je asi jasné, že v minulých letech byly rizikové přirážky všude ve světě příliš nízké...

viz výše... Myslím, že v minulých dnech koruna kompenzovala přestřelení na slabou stranu, ale velmi vysoké výkyvy (ona volatilita) ukazují, že se může dočkat lecčehos a není to vůbec pro ekonomiku dobrá zpráva... Zejména podnikům, které zle zasáhl pokles světové a nyní i domácí poptávky to situaci dále komplikuje... Bilanci rizik koruny jsem už zmiňoval - v její prospěch mluví to, že ČR je zřejmě nejstabilnější ekonomikou v regionu, proti to, že ani tento fakt nezaručuje, že průchod krizí nebude pro ekonomiku bolestivý. A navíc, bohužel v rozporu s tvrdými fakty, nelze ani vyloučit, že investoři aspoň do určité míry budou držet "pohled na region" a tak se potíže některé ze zemí, které mohou, ale nemusí nastat, mohou přelít i do stabilnějších zemí...

Máte pravdu, že pro vkladatele (tedy v drtivé většině občany) není snižování sazeb dobrá zpráva, neb snižuje jejich příjmy, které mnohdy jsou již pod tllakem důsledků krize... Nicméně argumenty proto, aby byly sazby nízké jsou nyní celkem jasné a mino jiné, nízké úroky také stimulují spotřebu a investice, což je jeden z mechanismů podpory ekonomiky..... A věřte mi, že banky dluhy jen tak neodpouštějí, neboť také jejich situace, a v minulosti vysoké zisky, se dostanou už letos zřejmě pod velký tlak. Kromě toho je dobré mít na paměti, že pokud by došlo ke kolapsu mnoha podniků (obvykle dlužníků), přijde hodně lidí o práci a stav ekonomiky hodně zhorší... Na další části otázky jen krátce: myslím, že až z delšího odstupu si uvědomíme, jak rychle vsem se v minulých letech "bohatému západu" ekonomicky přiblížili a doufám, že ač možná pomaleji, proces bude pokračovat. Úspory v Kč, i přes nízké úroky jsou atraktivní třeba proto, že koruna posiluje. Před nynějším oslabováním jsem si za naše Kč mohli kupovat čím dál tím více eur, a tím také logicky více zboží (nemalá část je totiž dovážená). Pochopitelně, pokud porostou ceny, jsou dříve fixované hypitéky zdánlivě atraktivní. Ovšem platí to jen tehdy, pokud neklesají ceny nemovitostí. V tom případě, nákup i na "levnou" hypotéku nemusí být úplně skvělý obchod... V dnešních dnech není asi moc atraktivní zmiňovat možnosti inverstic do jiných aktiv než jednoduchých vkladů, ale vzhledem k tomu, že asi nejeden čtenář má s nimi čerstvé a ne vždy pozitivní zkušenosti, nebudu se po této kluzké cestě vydávat... třeba někdy jindy...

Na zrušené centrálních bank to nevidím, ale určitě máte pravdu, že příliš optimistické vidění světa a příliš nízké úrokové sazby, zejména od těch hlavních centrálních bank (ty ostatní se musely částečně přizpůsobit) na vzniku krize podíl mělo. Stejně tak zřejmě i mezinárodně akceptovaný, statisticky založený způsob dohledu a regulace. Jak jste možná zaznamenal výše, nepatřím k těm, kdo vidí hlavní vinu na wall streetu... I tak se mi ovšem zdá, že i v budoucnu krize finanačních trhů asi nevyloučíme, jen možná budou mít jinou povahu než ta dnešní.

Jak jsem zmiňoval, již sám koncept "východoevropských trhů" neodpovídá ekonomické realitě, neb v regionu najdete zcela jiné kurzové režimy, a ekonomiky problémové i makro stabilní... Je ale pravda, že nervozita investorů je značná, a davové chování "nelze vyloučit". nicméně, ač jsem tento text nečetl, nepřeceňoval bych význam obdobných textů. neboť ony nejsou zdaleka tím klíčovým zdrojem informací pro investory. Navíc, jak jsem si text právě proletěl, je to spíše než ekonomická analýza text z oblasti politické ekonomie, a jako investor bych mu moc velkou pozornost věru nevěnoval. Na závěr děkuji všem tazatelům za zajímavé a kompetentní dotazy a čtenářům děkuji za trpělivost, s jakou asi museli mé odpovědi, včetně gramatických chyb a časem daných zkratek, číst. Někdy zase nashledanou, LN