Zlom v životní úrovni po krizi bude značný a větší ve středoevropském regionu než v západní Evropě, uvedl hlavní ekonom Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnávání (WIIW) českého původu Peter Havlik v rozhovoru pro HN.
"Nechtěl bych to dramatizovat, ale politické důsledky krize se nedají vyloučit. V Lotyšsku padla vláda. V Maďarsku je to už teď sociálně a politicky vyhrocené. A to je možná jen začátek. Obdobná situace může nastat i v dalších zemích střední a východní Evropy. Populistické a nacionalistické tendence se už dají pozorovat i v západní Evropě," varoval Havlik před dalším vývojem.
Politické důsledy krize
Havlik říká, že se konečně začíná rozlišovat, že střední Evropa není monolit. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou obrovské. Podle něj třeba Slovinsko, Slovensko, Česko nebo Polsko nemají žádné hluboké problémy a jen doplácejí na recesi západní Evropy.
"Česko nebo Slovinsko jsou dnes bohatší než některé západní země a jsou schopny krizi čelit mnohem lépe než Maďaři," dodává.
Země, které mají měnu fixovanou na euro jako je Lotyšsko, Litva, Estonsko, Bulharsko a také Chorvatsko podle něj čekají podobně závažné potíže jako Maďarsko. Nepříjemnou věcí bude posle Havlika také vysoký deficit platební bilance, kterou mají zejména Maďarsko a Pobaltí.
"Obzvláště nebezpečná je pak kombinace pevně fixované měny a velkého zahraničního zadlužení. Investoři se mohou domnívat, že situace těchto zemí není udržitelná, a budou rychle stahovat peníze. Pak už se roztáčí nebezpečná spirála," upozorňuje Havlik.
"Především v pobaltských zemích to rodiny hodně přehnaly s úvěry, hlavně s hypotékami a kreditními kartami. Dlouho panovalo přesvědčení, že banky v Pobaltí, patřící Švédům a Finům, to budou financovat stále. Ale to se ukázalo jako omyl. Když se rozjela finanční krize a švédské finanční ústavy začaly mít problémy doma, v Irsku a na Islandu, začaly být zdrženlivější i ve svých dceřiných bankách v Pobaltí," rozkrývá další příčiny hluboké krize některých států Havlik.
Unáhlené přijetí eura se může vymstít
Podle něj pro státy střední a východní Evropy není rozumné řešit současné problémy rychlým přijetím eura.
"To je rozhodnutí dlouhodobé a nemělo by být reakcí na krátkodobou hospodářskou krizi. Zemi, která se snaží ignorovat ekonomické podmínky vstupu, se může po několika letech vymstít," upozorňuje.
Nebezpečí rozkolu eurozóny je navíc podle Havlika velké. "Současná krize je první zkouškou síly eurozóny a celkové evropské integrace. Nedovedu si ale představit, že by se eurozóna rozpadla. Mělo by to katastrofální následky, především pro země, které by z eurozóny vypadly. Ať už je to Irsko, Řecko, Portugalsko nebo Itálie. Kdyby se vrátily ke svým původním měnám, znamenalo by to obrovskou devalvaci a státní bankrot," popisuje černý scénář.
"Těžko lze mít společnou měnu bez politické integrace. Tato krize bude určitě záminkou k hlubšímu politickému propojování Evropy," předvídá Havlik. Podle něj ustojí krizi v regionu nejlépe Česko, Polsko, Slovensko a Slovinsko: "Mezi nimi bych moc nerozlišoval. Narozdíl od Maďarska a pobaltských zemí se neponoří do hluboké recese."
Tyto země mají podle něj částečně štěstí, částečně daleko opatrnější rozpočtovou a měnovou politiku. "Mají lepší politickou situaci, nejsou v ní tak vyhrocené vztahy mezi vládou a opozicí jako v Maďarsku. Je v nich méně populistické politiky a jiná hospodářská tradice," uzavřel Havlik.
