Inflace v eurozóně mírně zrychlila na 1,2 procenta, nejde ale o obrat

Inflace v eurozóně v únoru zrychlila na 1,2 procenta z lednových 1,1 procenta. Novináře o tom v pondělí v konečné zprávě o vývoji spotřebitelských cen informoval Eurostat. V Evropské unii naopak růst spotřebitelských cen v únoru zpomalil na 1,7 procenta z lednových 1,8 procenta. Podle ekonomů statistiky ovšem neznamenají obrat a inflace bude v příštích měsících zpomalovat, což Evropskou centrální banku možná přiměje k dalšímu snižování úroků.

Zpomalování inflace v Evropské unii letos, kdy unijní hospodářství zápolí s útlumem, pravidelně u expertů vyvolává obavy z deflace, tedy absolutního meziročního poklesu cen, jenž by mohl těžce poškodit především ekonomiku eurozóny. Případná deflace by se totiž mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které už nyní trpí celou řadou problémů. Podniky jsou pak nuceny šetřit náklady, což může mít vliv na nezaměstnanost.

"Velmi pravděpodobně budeme svědky dalšího propadu v následujících měsících. Znovu by měla začít růst až kolem podzimu," řekl agentuře Reuters před nedávnem při zveřejnění prvotního odhadu únorové inflace Nick Kounis z banky Fortis s tím, že Evropská centrální banka (ECB) bude nejspíš znovu muset snížit úrokové sazby. Její inflační cíl totiž pro letošek činí dvě procenta.

Deflace je v některých členských státech skutečným "strašákem". Například v Irsku a Portugalsku meziroční růst cen činí zanedbatelných 0,1 procenta. V únoru přitom růst spotřebitelských cen zpomalil v celkem 11 členských státech, ve dvou stagnoval a ve 13 zrychlil. S největším růstem cen se potýkají v Lotyšsku s 9,4 procenta, v Litvě s 8,5 procenta a v Rumunsku se 6,9 procenta.