Island snížil úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 17 procent

Islandská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 17 procent. Úroky tak změnila poprvé od konce loňského října, kdy je prudce zvýšila o šest procentních bodů na rekordních 18 procent. Zvýšení sazeb bylo součástí dohody uzavřené s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) kvůli půjčce. Ostrovní země se nyní potýká s recesí a její bankovní sektor koncem loňského roku pod váhou vysokého zadlužení zkolaboval.

"Domnívám se, že na příštím zasedání opět sníží úrokové sazby, možná o více než jeden procentní bod, možná o 1,5 procentního bodu," uvedl analytik Jyske Bank Kent Baek Iversen. Podle něj se tempo růstu snižování úroků bude zrychlovat. "Pokud MMF řekne, že je to v pořádku, mohou více či méně pohlížet na domácí ekonomiku, která opravdu potřebuje snížení úroků," dodal.

Banka poprvé rozhodovala pod novým prozatímním vedením. V únoru se stal dočasně guvernérem centrální banky norský ekonom Svein Haral Oygard. Nahradil Davida Oddssona, který byl odvolán a je mu dáváno za vinu, že neučinil dostatek kroků, aby zabránil krizi, napsaly agentury AP a Reuters.

Island se stal jednou z největších obětí globální finanční krize. Jeho finanční sektor zažíval od poloviny 90. let minulého století značný rozmach, ekonomika však expandovala příliš rychle a země doplatila na vysokou zadluženost. Loni na podzim v zemi zkrachovaly všechny přední banky a zhroutila se islandská koruna. Ostrovní republika stála na pokraji finančního bankrotu, který se podařilo odvrátit výraznými škrty ve státním rozpočtu a půjčkou od MMF.

Na rozdíl od zemí jako Británie nemá islandská vláda dostatek peněz na záchranu bank z veřejných rozpočtů. MMF sice slíbil zemi pomoc ve výši až deset miliard dolarů, avšak centrální banka stále očekává, že ekonomika v letošním roce klesne o více než deset procent.