Již jedenáctým dnem se pražská burza šplhá vzhůru. Investoři nakupují akcie, jejichž ceny se za poslední rok a půl zřítily o desítky procent. Za poslední dva týdny je pražský trh se ziskem téměř 22 procent druhý nejrychleji posilující na světě. Po burze v Moskvě.

V úterý pak hlavní index PX vyrostl o další 1,82 procenta. A to navzdory tomu, že americké burzy začaly po pondělní euforii ztrácet.

Přesto není zatím úplně jisté, jestli burza zlomila padající trend. Něco podobného totiž už zažila. Loni v říjnu posílila po propadu na dno během pouhých pěti dnů o 33,4 procenta – tedy rychleji a silněji než nyní. Potom však akcie pokračovaly v pozvolném pádu a letos v únoru klesly dokonce pod nejnižší říjnové hodnoty.

"Pořád je možné, že jde jen o krátkodobý růst. Viděli jsme velmi nízké ceny akcií, ale ty můžeme vidět znovu. Investoři si brzy řeknou, že dostatečně zbohatli a využijí růstu k tomu, aby se ziskem prodali," říká analytik Atlantik FT Milan Vaníček.

Podle něj teď burza roste nejrychleji právě proto, že dříve také nejrychleji propadala. České akcie zatím zůstávají velmi levné. I když cenné papíry firem, jako je vlastník Novy CME nebo developer Orco, v posledních dnech rostou o desítky procent ročně, pořád jsou od začátku roku ztrátovou investicí.

Třeba jedna akcie CME stála v úterý 276 korun, o 165 korun více než před dvěma týdny. V lednu se však prodávala za 400 korun a na začátku roku 2008 byla ještě o šestnáct set korun dražší.

Celá burza se za poslední dva roky zřítila o 60,4 procenta.

Ekonomové se přou, zda již burzy našly dno

I když se na pražské burze v úterý dál vesele nakupovalo a burza vzrostla o 1,82 procenta, na Západě zavládl opět pesimismus. Americké trhy otevíraly v minusu, evropské akcie se pohybovaly kolem nuly. Pouhý den po euforickém růstu na Wall Streetu, který rozpoutal plán ministra financí Timothyho Geithnera na ozdravení bank, se znovu vrátily spekulace o tom, že propad trhů zdaleka neskončil.

"Když nakupujete akcie, nakupujete zároveň i příští zisky firem. A firemní zisky čeká volný pád," řekl agentuře Bloomberg Douglas Cliggott, který se stará o 81 milionu dolarů ve vlastním investičním fondu. "Akcie své dno ještě nenašly," dodal.

Podle Richarda Bernsteina z Bank of America by investoři měli prodávat akcie bank právě proto, že plán ministerstva financí nezabrání poklesu jejich zisků. Analytici přitom očekávají, že zisky amerických bank se v příštím čtvrtletí propadnou o 34 procent.

Právě bankovní akcie hýbou burzami nejvíce. Třeba akcie bankovního gigantu Citigroup stála v době před krizí 50 dolarů. V únoru se její cena snížila až na jeden dolar. Dnes, po dvoutýdenním silném růstu, stojí 3,1 dolaru.

Z toho jasně plyne, že akcie bank jsou stále levné, a pokud člověk věří, že firma přežije krizi, může tak na jejích cenných papírech hodně vydělat. Na druhou stranu to ukazuje, že burzy jsou stále hluboko dole, a nynější růst tak může být jen "vlnkou" vzhůru, než se zřítí do další propasti.

VIDEO:

I když tuto teorii mnoho ekonomů podporuje, objevují se v poslední době hlasy, že na burzách došlo skutečně k obratu. Jedním z těch, kdo to tvrdí, je i známý švýcarský investor Marc Faber, který hluboký propad akciových trhů před dvěma lety předpověděl. Ten v úterý agentuře Bloomberg řekl, že americký index S&P vyroste ještě o 6,9 procenta. Před dvěma týdny byly podle něj akcie extrémně levné a musely nutně začít stoupat vzhůru.