ECB překvapila. Snížila sazby na historické dno, ale jen o 0,25 %

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila hlavní úrokovou sazbu o 25 basických bodů na 1,25 procenta. ECB tak trhy překvapila, protože se všeobecně očekávalo snížení sazeb o 0,50 procenta. Sazby v eurozóně jsou i tak nejníže v historii. Ještě loni v říjnu přitom byly sazby na úrovni 4,25 procenta. Dolar po snížení sazeb v menším rozsahu, než se očekávalo, oslabil vůči euru na 1,339 za euro.

Podle analytiků podpořily odhodlání Evropské centrální banky k dalšímu razantnímu snížení sazeb tři podstatné informace: pokles sezónně očištěných reálných maloobchodních tržeb v Německu o 0,2 procenta za únor, dále zvýšení míry nezaměstnanosti v Německu v březnu na 8,1 z únorových 7,9 procenta a v neposlední řadě výrazné březnové zpomalení růstu inflace v eurozóně na 0,6 procenta z únorových 1,2 procenta. Inflace v zemích, kde se platí eurem, je tedy vůbec nejnižší od počátku jejího měření v roce 1996.

Data o inflaci tak pravděpodobnost poklesu úrokových sazeb zvýšila, protože inflační cíl Evropské centrální banky pro letošek činí dvě procenta. ECB navíc už dříve naznačila, že je připravena úrokové sazby dále snižovat. Všeobecně se tak očekávalo, že ECB sníží tento týden úrokové sazby na rekordní minimum jedno procento.

Riziko deflace roste

"ECB v posledních měsících několikrát zopakovala, že případné riziko deflace vidí jako velmi malé. Při pohledu optikou posledních čísel o prudkém poklesu inflace v předchozích měsících se však tato pravděpodobnost zase až tak malá nezdá. Přechod tempa spotřebitelských cen do červených čísel by se mohl při současné depresivní ekonomické situaci snadno promítnout do záporných očekávání spotřebitelů a firem a následně dojít k ještě většímu oslabení spotřebitelské poptávky a poklesu mezd," uvedl pro server iHNed.cz před zasedáním ECB hlavní ekonom ING Wholesale Banking Vojtěch Benda.

Inflace polevuje především kvůli dopadům nejhorší ekonomické recese, s jakou se Evropa potýká od druhé světové války, což nutí podniky snižovat výdaje a škrtat pracovní místa. Čím dál více se totiž projevují deflační tlaky. Deflace představuje absolutní meziroční pokles spotřebitelských cen. S potřebitelé by sice díky snížení cen mohli ušetřit v obchodech, ale deflace by se mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které trpí celou řadou problémů.

"V současné chvíli nečelíme žádné hrozbě inflace a ECB by se proto měla zaměřit na deflaci," uvedl ještě před čtvrtečním jednáním ECB o dalším nastavení měnové politiky ekonom banky Natixis ve Frankfurtu Sylvain Broker. Podle něj by kolem poloviny letošního roku mohlo dojít k poklesu inflace mírně pod nulu.

Hrubý domácí produkt eurozóny klesl v posledním loňském čtvrtletí o 1,3 procenta ve srovnání se stejným obdobím předloňského roku. Oproti předcházejícímu čtvrtletí loňského roku klesla ekonomika eurozóny o 1,5 procenta, tedy nejvíce v její historii.