Bublan: Ze zájemců o ČSA je na tom nejhůř Aeroflot

Ze čtyř zájemců o privatizaci 91,51 procenta akcií Českých aerolinií (ČSA) je na tom z bezpečnostního hlediska podle předsedy sněmovního bezpečnostního výboru Františka Bublana (ČSSD) nejhůř ruský Aeroflot. Bublan to řekl novinářům po dnešním jednání výboru, na kterém poslance o bezpečnostních dopadech privatizace ČSA informovali zástupci tajných služeb. Vedle Aeroflotu se do tendru přihlásily také firmy Odien AV III, Air France-KLM a konsorcium Unimex a Travel Service.

Jednání se zástupci civilní rozvědky a kontrarozvědky bylo za zavřenými dveřmi, poslanci tak nechtěli prozradit detaily informací, které se dozvěděli. Nejkonkrétněji se vyjádřil Bublan. "Podle mého soudu je na tom nejhůř Aeroflot, skutečně z hlediska jak safety (bezpečí), tak security (bezpečnosti)," řekl novinářům.

Jako příklady možných rizik uvedl vlastnickou strukturu ruské společnosti či bezpečnost letového provozu. "My jsme váhali, zda nedat nějaké doporučující usnesení vládě, aby zohlednila otázku Aeroflotu. Nakonec jsme se rozhodli to vzít pouze na vědomí," sdělil Bublan s tím, že informace od tajných služeb poslanci využijí při dalším jednání o privatizaci.

"Služby daly dohromady dostatek informací, ze kterých si vláda může udělat dostatečný přehled o rizicích u jednotlivých subjektů," řekl k dnešnímu jednání místopředseda bezpečnostního výboru Pavel Severa (KDU-ČSL). Netroufl si odhadnout, zda by některý ze zájemců mohl být na základě zprávy tajných služeb z tendru vyřazen. "Každopádně ale vláda ví, že u některých nabídek zřejmě není vše úplně tak splněno, tak, jak by být mělo, anebo jsou tam rizika, která jsou, řekl bych, ve vlastnické struktuře," dodal.

Že by mohl být některý ze zájemců o ČSA vyřazen z tendru, si podle svých slov nemyslí člen výboru Jiří Janeček (ODS). "Bude jinak posuzován," uvedl poslanec. Zda se to týká Aeroflotu, odmítl potvrdit. Novinářům zároveň řekl, že informace od tajných služeb pro něho nejsou "úplně dobré" a obsahují "závažné skutečnosti".

"My jsme dostali informace, že by (privatizace) mohla být (bezpečnostním rizikem), ale myslím si, že nebude," uvedl Janeček. Dodal, že informace podle něho nebyly tak závažné, aby privatizaci ČSA ohrozily. Podle svých slov bude ze získaných poznatků čerpat i při možné privatizaci Letiště Praha. "Jsem v tuto chvíli dost skeptik, po těch informacích, které jsem získal," řekl Janeček.

Mluvčí tajných služeb se nechtěli k obsahu zpráv vyjadřovat. "Na všechny informace, které se týkají privatizací obecně, pokud jsou zpracovávány zpravodajskými službami, se vztahuje nějaký stupeň utajení. To platí i pro informace, které byly prezentovány na dnešním výboru," řekl ČTK mluvčí Úřadu pro zahraničí styky a informace (ÚZSI) Bohumil Šrajer.

Na transparentnost dohlíží BIS

Mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert pouze uvedl, že civilní kontrarozvědka se zajímá o obchody a privatizace, ve kterých hraje roli zájem státu. BIS má podle Šuberta upozorňovat na možná rizika. Zkoumá podle něj například jestli je zájemce transparentní, jakou má vlastnickou strukturu, odkud pochází jeho majetek či zda případný obchod neohrozí českou ekonomiku, bezpečnost nebo pověst státu.

Aeroflot, ve kterém má podíl 51 procent ruská vláda, se tendru účastní prostřednictvím tuzemské stoprocentní dceřiné firmy Darofan a hledá společníka z ČR nebo zemí EU, aby splnil další kvalifikační kritérium. Někteří odborníci již dříve poukazovali na to, že by ruský národní dopravce mohl mít s bezpečnostními kritérii výběru problémy.

V prvním kole bude vláda při schvalování zájemců mimo jiné přihlížet k tomu, zda uchazeč nepředstavuje bezpečnostní riziko a zda není přímo nebo nepřímo ovládán státními strukturami států, jejichž zahraniční a vnitřní politika představuje riziko pro bezpečnost Česka a je v rozporu s jejími bezpečnostními zájmy. Ve druhém kole bude jediným výběrovým kriteriem nabídnutá cena.