Na den daňové svobody si Češi letos počkají o pět dní déle než loni

Češi budou letos pracovat na stát podle výpočtů Liberálního institutu (LI) 163 dní, tedy o pět dní více než loni. Přitom během posledních dvou let se počet dnů, po které občané vydělávali pouze na daně, zmenšoval. Důvodem obratu je hospodářská krize, která snižuje výkon ekonomiky a nutí poplatníky "dorovnat" pokles ze svých výdělků.

Den daňové svobody (DDS) tak letos podle LI připadá na 13. června, oproti loňskému 7. červnu. Optický rozdíl šesti dní je následkem faktu, že loňský rok byl přechodný a únor tak měl o den více než letos. Výpočty LI vycházejí z odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého již jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby naopak veškerý příjem připadá státu. Stanovení dne daňové svobody ovšem spočívá na způsobu výpočtu.

Podle společnosti Patria Finance, která vychází z metodologie používané společností Tax Foundation, připadne tento den letos na 17. června. Oslavit DDS tedy bude možné dokonce o čtyři dny dříve než loni, kdy ho Patria stanovila na 22. června.

DDS jako zdravotní ukazatel

Opačný výsledek oproti Liberálnímu institutu zdůvodňuje David Marek, hlavní ekonom Patria Finance, takto: "V letošním roce se opět měnily parametry daňového systému. Snižovalo se zdanění právnických i fyzických osob. Výsledkem by mělo být snížení daňové kvóty z 35,7 procenta HDP v loňském roce na 35,1 procenta HDP letos. Dalšími předpoklady je pokles HDP o 2 procenta, schodek bilance výnosů 253 miliard korun a spotřeba fixního kapitálu 16,5 procenta HDP."

A dodává: "Den daňové svobody rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu." Jinými slovy tak DDS ukazuje na zdraví domácího hospodářství.

Jiří Schwarz z Liberálního institutu to dále upřesňuje: "Je potřeba mít na paměti, že jde stále jen o odhady, často vycházející z veřejných výdajů schválených již v loňském roce. I přesto odhalují, jak je růst velikosti státu v dobách prosperity maskován díky zvyšování hospodářské výkonnosti." Jinými slovy, slabé HDP posouvá den daňové svobody o mnoho dní, a tím odhaluje zátěž, kterou místo ekonomiky ponesou na svých bedrech daňoví poplatníci.

Pod grafikou více o letošním DDS v zahraničí:

 

Zdroj: Liberální institut

Krize znamená posuny nejen v ČR

Podle Jiřího Schwarze se důsledky poklesu světového ekonomického výkonu neprojevují jen u nás, ale na celém světě. Ze zemí, pro něž jsou dostupné aktuální odhady vývoje HDP, letos zaznamená největší propad Velká Británie. Britové si den daňové svobody připomenou 30. června, což je o celých 16 dní později než loni.

Podobný vývoj lze podle LI očekávat například v Kanadě, kde se letos posouvá daňová svoboda o 15 dní ke konci roku. "I přesto Kanada se dnem daňové svobody 6. června zůstává pod průměrem zemí OECD, který v letošním roce vychází na 11. června," řekl Jiří Schwarz.

Japonsko (den daňové svobody 28. května) se spolu se Spojenými státy (1. června) propadne o 13 dní. O něco lépe na tom bude podle Schwarze zřejmě Itálie, kde lze očekávat posun dne daňové svobody o 10 dní a to na 6. července. Němci na sebe začnou pracovat 19. června a Francouzi 21. července.

Naopak Slováci by si podle posledních odhadů měli letošní den daňové svobody připomenout sice též o pět dní později než minulý rok, ale i tak již 17. května. Brzy DDS dále slaví např. i Jihokorejci, Australané, Švýcaři a Irové.

Jako důvod, proč je důležité si Den daňové svobody připomínat, uvedl Jiří Schwarz toto: "Stát s penězi daňových poplatníků zdaleka nehospodaří tak opatrně a efektivně, jako by to dělali oni sami. Veřejný sektor by měl tudíž poskytovat pouze ty služby, které lze z různých důvodů jen těžko nechat na samotných jednotlivcích. Zda mezi tyto služby patří i záchrana neopatrných bank, ukáže až vývoj v příštích letech."