Čeká nás extrémně těžký půlrok. Ale pak recese skončí, shodli se Tůma a Kalousek

Centrální banka a ministr financí Miroslav Kalousek takřka ve stejný okamžik zveřejnili nový odhad, jak velká bude recese v Česku. Ekonomika podle obou nových odhadů letos klesne až o dvě procenta. Ale - už příští rok se vrátí Česko k růstu, předvídají guvernér ČNB Tůma a ministr v demisi Kalousek.

Guvernér na semináři Slovensko-české obchodní komory uvedl, že ČNB bude v nové prognóze očekávat pokles české ekonomiky v letošním roce mezi jedním a dvěma procenty. Tedy více než v minulé prognóze.

Nejbližší dvě čtvrtletí budou podle Tůmy pro tuzemskou ekonomiku hodně těžká, dopady krize se začnou naplno projevovat. "Optimismus ale zakládám na tom, že pak už by se propady mohly zastavit, situace stabilizovat, a věřím, že během příštího roku bychom se mohli pozvolna odlepit ode dna," řekl už dříve (počátkem dubna) Tůma.

ING: Pád bude prudší

Také ING v úterý zveřejnila svůj odhad vývoje tuzemského hospodářství. Čeká pokles 3,7 procenta, ale s ČNB a Kalouskem se shoduje na konci krize. "Česká ekonomika má pravděpodobně nejprudší pokles za sebou. Odkládané oživení ekonomiky eurozóny však i nadále nevytváří dostatečné podmínky pro návrat k růstu," řekl hlavní ekonom ING Vojtěch Benda.

ČNB i ministerstvo financí od počátku krize několikrát upravily odhady, jak velký dopad bude mít světová krize na Česko. Vždy to byly úpravy směrem k horšímu výsledku. 

"Čelíme nejen rizikům hospodářské krize, ale také rizikům politických rozhodnutí," řekl na jiném fóru, na Zlaté koruně v Praze Kalousek. Podle něj lze však už v příštím roce podle standardních ekonomických modelů očekávat mírný hospodářský růst do 0,5 procenta. Letos by propad ekonomiky neměl přesáhnout dvě procenta.

Rizika podle Kalouska 

Ministr financí Kalousek popsal i rizika, která nyní považuje za největší. Je to především protekcionismus. "Pokud nějaký stát, obec a podobně intervenuje ve prospěch domácích podniků a jen své země, je to cesta do pekla. Protože na bariéry, které začne jeden, logicky odpovídá i druhý. Musíme si uvědomit, že dnes více než kdy jindy potřebujeme naše sousedy, nikoho neuživí jen domácí spotřeba. Dopady protekcionismu jsou horší, než dopady globální hospodářské krize," upozornil Kalousek.

Druhé obrovské riziko je podle Kalouska riziko rychlých a nepromyšlených regulací, a to zejména na finančních trzích. "Zcela jistě je potřeba zlepšit přeshraniční spolupráci v dohledu, ale musí k ní docházet postupně. Z dlouhodobého hlediska by totiž neuvážené kroky mohly přinést větší rizika než hospodářská krize," varoval Kalousek.

Proti bezhlavému zadlužování 

Třetím ohrožením jsou podle Kalouska rizika nákladů budoucích období. "Nelze důsledky života kultury na dluh řešit bezhlavým zadlužováním. Musíme tak velmi pečlivě vážit, zda pro řešení současných problémů neděláme neúnosným život pro naši budoucnost. My si tu likviditu půjčujeme od svých dětí a vnuků a nechceme být budoucími generacemi proklínáni," vysvětlil Kalousek.

Normální rodina si podle něj zhodnotí priority. "Když si budeme půjčovat, musíme myslet na to, jestli za dva roky nepřijde exekutor a nezabaví nám majetek," vysvětlil na příkladu Kalousek. Politická prezentace by podle něj měla mít základní pravidlo lékaře: neškodit.

Podle Kalouska hrozí jak v letošním, tak i v příštím roce schodek státního rozpočtu ve výši až 180 miliard korun. "Mou snahou bude letos i příští rok udržet deficit pod 150 miliardami korun. Bude to znamenat úspory ve státních výdajích v řádu desítek miliard korun, což bude znamenat velmi nepopulární kroky. Proto také budu pro příští rok, i když mám sociální cítění, navrhovat nulových růst platů ve státní správě," dodal Kalousek.