Česká ekonomika by letos podle odhadu skupiny Raiffeisen měla klesnout o 2,6 procenta. Oživení se předpokládá již v příštím roce, kdy by mělo tuzemské hospodářství posílit o 1,3 procenta. Tento čtvrtek to na tiskové konferenci uvedl hlavní ekonom skupiny Raiffeisen Peter Brezinschek.
Ekonomickému poklesu se letos podle Raiffeisen ve střední a východní Evropy vyhne jen Slovensko, jehož hrubý domácí produkt by měl posílit o 0,8 procenta. Naopak maďarská ekonomika by si měla letos pohoršit o pět procent a polské hospodářství o 0,8 procenta.
Pesimističtější prognózu ve středu zveřejnil Mezinárodní měnový fond. Například od české ekonomiky očekává v letošním roce hluboký propad a snížení hrubého domácího produktu o 3,5 procenta a v příštím roce mírné zlepšení na růst o 0,1 procenta. Slovensku pak MMF předpovídá na letošní rok propad HDP o 2,1 procenta, růst až na rok 2010.
Země střední a východní Evropy stojí podle Raiffeisen před poklesem zejména kvůli bezprecedentní globální finanční krizi a následné světové hospodářské recesi. Růst regionu byl postaven na vývozu do vyspělejších zemí EU a silném přílivu přímých zahraničních investic. Roky ekonomického růstu a úvěrového boomu vedly k akumulaci neudržitelné externí rovnováhy v mnoha zemích.
"Při nepřítomnosti zahraničních úvěrů a s velkými naakumulovanými deficity bude nejzřejmější cestou nápravy rychlý ekonomický pokles a významné snížení domácí poptávky," řekl Brezinschek.
Země střední a východní Evropy ovšem nemohou být brány jako celek, upozornil ekonom s tím, že například pobaltské státy představují nejhorší příklady v regionu a Česká republika nebo Slovensko zůstávají relativně imunní.
Po odeznění krize by měly státy střední a východní Evropy v průměru dlouhodobě vykazovat silnější tempo růstu než státy eurozóny. Podle předpovědi Raiffeisen se na vyšších hladinách než v západních ekonomikách ale bude udržovat i inflace.
Podle Raiffeisen vede v zemích střední a východní Evropy cesta k dlouhodobě udržitelnému růstu přes podstatné snížení deficitů běžných účtů. K tomu je třeba vyrovnat zvyšování mezd se zisky z produktivity, zvýšit atraktivnost domácích úspor, podpořit investice do exportních oblastí, zpřísnit rozpočtovou politiku a zavést větší soulad stavu růstu půjček a růstu příjmů, jmenoval Brezinschek.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist