Letošní pokles domácí ekonomiky - Raiffeisen: 2,6 %, MMF: 3,5 %

Česká ekonomika by letos podle odhadu skupiny Raiffeisen měla klesnout o 2,6 procenta. Oživení se předpokládá již v příštím roce, kdy by mělo tuzemské hospodářství posílit o 1,3 procenta. Tento čtvrtek to na tiskové konferenci uvedl hlavní ekonom skupiny Raiffeisen Peter Brezinschek.

Ekonomickému poklesu se letos podle Raiffeisen ve střední a východní Evropy vyhne jen Slovensko, jehož hrubý domácí produkt by měl posílit o 0,8 procenta. Naopak maďarská ekonomika by si měla letos pohoršit o pět procent a polské hospodářství o 0,8 procenta.

Pesimističtější prognózu ve středu zveřejnil Mezinárodní měnový fond. Například od české ekonomiky očekává v letošním roce hluboký propad a snížení hrubého domácího produktu o 3,5 procenta a v příštím roce mírné zlepšení na růst o 0,1 procenta. Slovensku pak MMF předpovídá na letošní rok propad HDP o 2,1 procenta, růst až na rok 2010.

Země střední a východní Evropy stojí podle Raiffeisen před poklesem zejména kvůli bezprecedentní globální finanční krizi a následné světové hospodářské recesi. Růst regionu byl postaven na vývozu do vyspělejších zemí EU a silném přílivu přímých zahraničních investic. Roky ekonomického růstu a úvěrového boomu vedly k akumulaci neudržitelné externí rovnováhy v mnoha zemích.

"Při nepřítomnosti zahraničních úvěrů a s velkými naakumulovanými deficity bude nejzřejmější cestou nápravy rychlý ekonomický pokles a významné snížení domácí poptávky," řekl Brezinschek.

Země střední a východní Evropy ovšem nemohou být brány jako celek, upozornil ekonom s tím, že například pobaltské státy představují nejhorší příklady v regionu a Česká republika nebo Slovensko zůstávají relativně imunní.

Po odeznění krize by měly státy střední a východní Evropy v průměru dlouhodobě vykazovat silnější tempo růstu než státy eurozóny. Podle předpovědi Raiffeisen se na vyšších hladinách než v západních ekonomikách ale bude udržovat i inflace.

Podle Raiffeisen vede v zemích střední a východní Evropy cesta k dlouhodobě udržitelnému růstu přes podstatné snížení deficitů běžných účtů. K tomu je třeba vyrovnat zvyšování mezd se zisky z produktivity, zvýšit atraktivnost domácích úspor, podpořit investice do exportních oblastí, zpřísnit rozpočtovou politiku a zavést větší soulad stavu růstu půjček a růstu příjmů, jmenoval Brezinschek.