Členské státy Evropské unie a europoslanci se ani v závěrečném kole jednání v pondělí a v noci na úterý nedokázali shodnout na tom, jak dlouhý by měl být v unii pracovní týden a jaká nová pravidla by v tomto směru měla v EU existovat. Informovalo o tom české předsednictví EU v tiskové zprávě.
"Na výsledek jednání měly nepochybně vliv blížící se volby do Evropského parlamentu. Poslanci v této době nebyli ochotni přistoupit na dohodu, která by ovšem zlepšila situaci zaměstnanců a zároveň vedla k pružnějšímu pracovnímu trhu. Ten Evropa potřebuje v době hospodářského útlumu," uvedl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který v jednáních s europoslanci zastupoval členské státy.
(článek pokračuje pod tabulkou)
| Přehled zemí a jejich zákonem stanovené délky pracovního týdne (některé země mají stanovenu i maximální délku pracovního týdne, která se nesmí překročit) | ||
| 40 hodin týdně | Méně než 40 hodin týdně | Více než 40 hodin týdně |
| Bulharsko | Francie - 35 hodin | Nizozemsko - 45 hodin |
| ČR | Dánsko - 37 hodin | Řecko - 48 hodin |
| Estonsko | Belgie - 38 hodin | Velká Británie - 48 hodin |
| Finsko | Německo - 38,5 hodin | Irsko - 48 hodin |
| Itálie | ||
| Kypr | ||
| Litva | ||
| Lotyšsko | ||
| Lucembursko | ||
| Maďarsko | ||
| Malta | ||
| Polsko | ||
| Portugalsko | ||
| Rakousko | ||
| Rumunsko | ||
| Slovensko | ||
| Slovinsko | ||
| Španělsko | ||
| Švédsko | ||
"Od počátku jsme poslancům Evropského parlamentu říkali, že pokud mají představu, že výsledkem tohoto jednání může být nějaké ustanovení, které by předjímalo zrušení opt-outů (výjimek), že to nikdy Radou EU neprojde a že to je vyloučené," řekl již dříve český ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Europoslanci a státy EU se na změně současných pravidel nejsou s to dohodnout už dlouho. S návrhy změn Evropská komise přišla už v roce 2004. Tím, že se v úterý nedosáhlo kompromisu, může být návrh smeten pod stůl.
Výjimky využívá i Česko
V ČR běžný pracovní týden trvá 40 hodin. Češi ale stejně jako řada dalších států využívají výjimek umožňujících tuto délku prodloužit, v ČR je tak možné přidat až 16 hodin.
"Pro celou řadu členských zemí EU je zachování této možnosti velmi zásadním problémem, protože umožňuje řešení fungování některých sektorů, jako je například zdravotnictví nebo doprava, především tam, kde se to týká nejrůznějších pracovních pohotovostí," řekl Nečas.
Češi trvají na tom, že budou pracovat až 56 hodin týdně. EU však chce rušit výjimky - čtěte ZDE
Dohoda EU: Maximální pracovní doba bude 48 hodin týdně - čtěte ZDE
Český ministr naznačil, že cestou ven ze současné takřka patové situace by mohlo být to, že by se upravila pravidla pro výpočet, jak do pracovní doby započítávat třeba u zdravotníků v nemocnicích to, když lékaři právě nejsou na operačním sále či v ordinaci, nýbrž čekají na pracovišti, kdyby se objevil nějaký pacient či problém.
Jde o to, zda tento čas brát jako normální pracovní dobu či třeba jako odpočinek. Právě o tom se povedou ještě jednání. Pokud by se podařilo najít nějakou kompromisní dohodu, pak by některé státy nemusely využívat dosavadní výjimky. Ty by pak byly označeny za něco zcela výjimečného, což by mohlo dostačovat europoslancům a být přijatelné i pro členské státy.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
