Co si vysokoškolští studenti myslí o podnikání v ČR: nejistota a byrokracie

Téměř polovina vysokoškolských studentů (46 procent) by chtěla po skončení studia podnikat. Podle nich jim v tom však může zabránit nedostatek finančních prostředků a zkušeností. To je i důvodem, proč okolo 84 procent z nich raději při studiu pracuje v rámci hlavního nebo vedlejšího úvazku či brigády. Vyplývá to z průzkumu Institutu rozvoje podnikání (IDE).

"Zájem o podnikání je mezi studenty tradičně velký, od myšlenky k činu však přejde jen zlomek z nich," uvedl projektový manažer IDE Martin Kešner. Institut od února do června organizuje soutěž Milionový nápad.

Podle průzkumu pracuje při studiu 72 procent vysokoškolských studentů, jen 16 procent z nich však podniká. Nejvíce studentů, 36 procent, pracuje v rámci brigád, 29 procent pracuje v rámci vedlejšího úvazku a 12 procent dokonce v rámci hlavního pracovního poměru. Pouze 46 procent studentů pak pracuje v oboru, který studuje. Nejčastěji jde o služby, finance a informační technologie.

Studentské priority a podnikání

Pro 44 procent oslovených studentů je nejdůležitější náplň práce. Výše platu je nejdůležitější pro 22 procent studentů, 14 procent zajímá hlavně pracovní prostředí a firemní kultura. Možnosti dalšího profesního růstu považuje za nejdůležitější 11 procent studentů.

Jak ukázal průzkum, při zahájení podnikání by 21 procent studentů ocenilo pomoc při zajišťování finančních prostředků, 20 procent odbornou pomoc, 19 procent by chtělo poradit se záležitostmi týkajícími se práva, daní či účetnictví a 17 procentům by podle jejich vyjádření pomohly konzultace k projektu a mentoring.

Polovina oslovených studentů si myslí, že stát nedostatečně podporuje podnikatele. Za překážky podnikání považuje 28 procent studentů nejistotu prostředí v ČR. Zhruba pětině vadí již samotný stav podnikatelského prostředí, pětina vidí bariéry v legislativě a osm procent v časové náročnosti. Okolo 54 procent studentů si myslí, že by měl stát snížit byrokracii.

Průzkumu IDE, který proběhl v dubnu 2009 formou tištěného dotazníku distribuovaného na Vysoké škole ekonomické v Praze a elektronického dotazníku zaslaného na ostatní vysoké školy, se zúčastnilo celkem 382 vysokoškolských studentů, kteří byli nejčastěji ve věku 19 až 26 let.