USA jsou z nejhoršího venku, k vládní pomoci se dostanou i malé banky

Americké ministerstvo financí zahrne do programu stabilizace finančního systému (TARP), který má k dispozici 700 miliard dolarů (zhruba 13,8 bilionu korun), nově i malé banky.

"Zaznamenali jsme, že se náš finanční systém začal uzdravovat. O peníze z programu TARP by mohly nově začít žádat i banky s celkovými aktivy nepřesahujícími 500 milionů dolarů (téměř 10 miliard korun - pozn. red.). Nejdříve ale větší banky musejí splatit alespoň část finančních prostředků, které v rámci vládní pomoci získaly," uvedl podle agentury Reuters a CNBC americký ministr financí Timothy Geithner.

Obavy ze systémových rizik se podle Geithnera snížily a celkové úvěrové podmínky se začaly zlepšovat. Restrukturalizace systému jako celku ale stále není u konce. Geithner chce navrhnout nový zákon na vytvoření fondu systémových rizik, do kterého by přispívaly velké finanční instituce. Cílem tohoto fondu by bylo krytí ztrát z případného krachu těchto společností.

Program TARP je zaměřen na zajištění dostatku finančních prostředků pro bankovní a finanční instituce, aby se zlepšilo úvěrování a zlepšil se stav ekonomiky.

Analytici: USA jsou z nejhoršího venku

Podle ankety agentury Reuters mezi 55 analytiky už si Spojené státy americké tím nejhorším v současné hospodářské recesi prošly, protože ekonomikou prostupují dopady rozpočtových a měnových stimulů. Většina z nich ale očekává další zhoršení situace na trhu práce.

Průměrné odhady vývoje za druhé a třetí čtvrtletí roku se mírně zlepšily, když ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt USA podle ekonomů meziročně sníží o 1,8 procenta, ve třetím čtvrtletí by se HDP mohlo zvýšit o 0,5 procenta a v posledním čtvrtletí by mohlo růst o 1,6 procenta. Pro příští rok analytici předpovídají růst o 2,5 procenta jako dosud. Letos se ještě očekává za celý rok pokles americké ekonomiky o 1,6 procenta.

Největší ekonomika světa je už od konce roku 2007 v recesi. Od té doby už ztratila přes pět milionů pracovních míst. Tamní míra nezaměstnanosti vzrostla v dubnu na 8,9 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 1983. Podle nedělního vyjádření šéfky ekonomických poradců Bílého domu Christiny Romerové by letos mohla míra nezaměstnanosti vzrůst až na 9,5 procenta.

Ekonomika Spojených států amerických v prvním letošním čtvrtletí klesala podle předběžných údajů ročním tempem 6,1 procenta. Největší ekonomika světa tak klesla už třetí čtvrtletí v řadě, což se stalo poprvé od poklesu v letech 1974 až 1975.