Přepisují se scénáře. Česko se vrátilo o rok a půl zpět, ekonomika padá víc

Světová krize vymazala zhruba rok a půl toho, co v české ekonomice vzniklo, ukázala nejnovější čísla ČSÚ z pátečního rána. Hloubka čtvrtletního pádu - o 3,4 procenta, nejvíce v historii - přiměla analytiky vzít opět do rukou své scénáře a vyškrtat z nich zbytky optimistických scén.

"Aktuální výsledek za první čtvrtletí nás donutil změnit naši celoroční prognózu. Česká ekonomika propadne o 4,6 procenta , nikoliv o 3,5 procenta, jak jsme uváděli dřív," uvedl pro iHNed.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Ale pozor. Není všechno černé, jak se zdá. Česko zůstává v Evropě zemí, z níž krize bere nejméně. Paradoxně díky ní například Česko dohání Německo, protože jeho klíčový soused, hlavní odběratel tuzemských firem, padá ještě rychleji (6,7 %). A zdaleka ne z takových výšin, ve kterých se pohybovala rozvíjející se česká ekonomika.

Co se za číslem minus 3,4 procenta skrývá? Více nezaměstnaných, menší výdaje státu (a tím méně šancí pro firmy vydělat), ještě silnější tlak na to, aby klesaly mzdy. A samozřejmě i dopady už jdoucí mimo ekonomiku. Už v sobotu se například v Praze sejdou odboráři k největší demonstraci, jaká tu kdy byla. alespoň tak ji představitelé ČMKOS líčí.

"Při poklesu HDP o 4,5 procenta by mělo dojít ke zvýšení míry nezaměstnanosti na konci letošního roku na 9,8 procenta s rizikem, že na začátku příštího roku překročí hranici 10 procent," uvedl Marek. 

Český statistický úřad sice v rámci předběžného odhadu neoznámil, o kolik HDP spadl vůči minulému čtvrtletí, přesto všichni mají za potvrzené, že ekonomika je v recesi. Klesá už druhý kvartál za sebou a splňuje tak všeobecně uznávanou definici.

Nový český premiér Jan Fischer už otevřeně řekl, že bude mít větší problém udržet schodek rozpočtu na úrovni 150 miliard. "Znamená to sáhnout výrazně do výdajové složky, být zdrženlivý v jednotlivých kapitolách a být samozřejmě skromný ve vymezování priorit. Vidím jenom dvě - vědu a výzkum a dopravní infrastrukturu," řekl pro ČTK Fischer.

Pokud stát nesáhne k novým úsporným opatřením, riskuje schodek 240 miliard korun, vyplývá z nových propočtů Patria Finance. "Pokud nedojde v příštím roce k žádným úsporným opatřením, vyšplhá se schodek na 6,4 procenta HDP," uvedl Marek.

Co bude dál?

V dalších čtvrtletích se dá podle Davida Marka z Patria Finance očekávat pokračování negativního vývoje. "Meziroční změny HDP se ale budou propadat ještě níže a zdolávat další negativní rekordy. Překvapením by neměly být ani hodnoty v blízkosti minus pěti i minus šesti procent," dodal Marek.

Více než dvacetiprocentní meziroční propad průmyslové výroby a o 4,3 procenta meziročně klesající maloobchodní tržby za první kvartál dávaly podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška tušit, že české HDP skončí v poměrně dramatickém poklesu. "Přestože nebyl zveřejněn výsledek HDP oproti předchozímu kvartálu, výpočty ukazují, že propad musel přesáhnout tři procenta.," řekl Sobíšek.

Jeho slova potvrzuje i Marek. "Už v posledním čtvrtletí loňského roku se HDP mezikvartálně snížilo. A pro ty, kteří lpí na technické definici recese, by měla být dnešní data potvrzením, že se česká ekonomika nachází v recesi," uvedl Marek.

Problémy průmyslu a vývozu

Přestože nejsou známy detaily, zdá se být podle Marka zřejmé, že primární příčinou recese je pokles vývozu. Ten dosáhl v prvních třech měsících téměř 20 procent v meziročním srovnání. Naplno se také projevila otevřenost české ekonomiky. V okamžiku, kdy německá ekonomika zaznamenala v prvním čtvrtletí propad HDP o 6,7 procenta, je podle něj silný negativní dopad nejen na českou ekonomiku nasnadě.

Klesající tržby nutí firmy šetřit, což se projevuje v investiční aktivitě. České ekonomice nyní pomáhají přijatá hospodářsko-politická opatření v zahraničí, především pak šrotovné v Německu a dalších zemích.

"Domácí hospodářská politika prozatím příliš nepomohla. ČNB sice snížila své úrokové sazby o 2,25 procentního bodu, průměrná úroková sazba se u firemních úvěrů snížila o 1,2 procentního bodu, u hypoték se prakticky nezměnila a spotřebitelské úvěry jsou dokonce o 0,5 procentního bodu dražší," vysvětlil Marek.

Má ČR to nejhorší za sebou?

Jediným pozitivním aspektem aktuálních dat je podle Sobíška všeobecná shoda v názoru, že největší mezikvartální propad má česká i německá ekonomika za sebou. Například analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR Oldřich Körner s tím však příliš nesouhlasí.

"Další čtvrtletí může být s ohledem na propad průmyslu, vývozu a poklesy ekonomiky v sousedních zemích a zhoršující se vývoj poptávky v tuzemsku ještě horší. Zatím nás zasáhly zejména vlivy vnějšího prostředí. Postupující dopady krize na podniky a obyvatelstvo se však projeví i v poklesu investic, což naznačuje vývoj dovozů směrem dolů a poklesu domácí poptávky, spotřeby a tržeb," varuje Körner s tím, že česká ekonomika letos klesne o čtyři procenta a nezaměstnanost ke konci roku vyskočí až na 10 procent.

Podle Hospodářské komory ČR bude propad české ekonomiky bude pokračovat i v druhém pololetí tohoto roku. "Bez výraznějšího oživení na evropských trzích nelze očekávat brzké zlepšení situace tuzemského průmyslu," okomentoval prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.