Bankéři ECB budou poprvé stávkovat. Nelíbí se jim snížení důchodů

Zaměstnanci Evropské centrální banky (ECB) svolali na 3. června stávku. Nelíbí se jim plánované změny v systému důchodového zabezpečení a spokojeni nejsou ani s připravovanými změnami v poskytování zaměstnaneckých výhod. Proto sáhnuli k výstražné stávce.

ECB se tak stane historicky první centrální bankou, která bude čelit stávce svých bankéřů. Protestní akce, která by měla trvat 90 minut, je naplánována na příští středu.

O den později se totiž ve frankfurtském sídle centrální banky uskuteční pravidelné setkání rady guvernérů, na němž ECB rozhoduje o nastavení úrokových sazeb v eurozóně. Banka uvedla, že i přes protesty bude zajištěn běžný chod instituce.

Sníží se benefity

Obecně je na zaměstnance evropských centrálních bank nazíráno jako na lidi, kteří mají svou práci jistou a kteří mají zpravidla celou řadu nadstandardních výhod.

Rada ECB tajně jedná o navýšení injekce - čtěte ZDE

Evropa nechá projít své banky testem. V Česku ho udělá ČNB - čtěte ZDE

Sazby v eurozóně jsou na rekordním minimu - čtěte ZDE

Minulý pátek ale ECB oznámila, že bude bankéřům vyplácet nižší penzijní benefity, než tomu bylo doposud. Změnit by se měl také systém jejich výpočtů. Podle šéfa odborové organizace European Public-Services Organisation Adriana Pettyho by se tak měly benefity snížit až o patnáct procent. Menší příspěvky dostanou také zaměstnanci mladší 65 let, kteří odejdou do předčasného důchodu.

ECB s odbory nediskutovala Zaměstnanci centrální banky jsou rozhořčeni tím, že doplácejí na špatně nastavená kritéria vyplácení penzijních benefitů, která v minulosti stanovila sama ECB. Odborům se ale zejména nelíbí skutečnost, že s nimi centrální banka o připravovaných změnách předem vůbec nediskutovala.

„Evropská centrální banka si prosadila, co chtěla, a to se neslučuje s tím, jak by měla fungovat jakákoli moderní evropská instituce,“ myslí si Adrian Petty, šéf odborové organizace, která sdružuje 460 z celkových 1500 zaměstnanců Evropské centrální banky.

Demografické změny

ECB jako vysvětlení uvedla, že změny v systému důchodového zabezpečení jsou nezbytné kvůli současným demografickým změnám, jako je prodloužení střední délky života, a kvůli nynějším změnám ekonomického prostředí. Banka ale zdůraznila, že její redukční opatření se nedotknou zaměstnanců, kteří odejdou do důchodu v 65 letech.

Evropská centrální banka vznikla v roce 1999 a vytváří společnou měnovou politiku eurozóny. Pokud odboráři své hrozby vyplní, stane se první centrální bankou na světě, která bude čelit stávce svých zaměstnanců. Podobnou situaci nikdy nezažila americká centrální banka (Fed), ani britská centrální banka Bank of England, kde vznikly odbory v roce 1975.