Záhada přichází každý den. Co se to děje posledních 17 minut na burze.

Dokonce i protřelí obchodníci se od té doby, co přišla pražská burza s novinkou v podobě takzvané závěrečné aukce, někdy nestačí divit.

Je to pouhých sedmnáct minut, ale dokáží s cenami akcií divy. Největší se odehrály minulý pátek. 

Na terminálu pražské burzy svítila závěrečná hodnota indexu PX 864,6 bodu. Znamenalo to, že hlavní akcie tvořící tento index klesly v součtu za den o čtyři procenta.

"Jenže více než tři procenta ztratil index až v posledních sedmnácti minutách, v závěrečné aukci. Chvíli se na sebe nevěřícně díváme a nikdo si pořád není jistý, zda se jedná o skutečnost," komentoval jeden z nejdramatičtějších závěrů na pražské burze makléř společnosti Fio David Brzek.

Po zavíračce 

Stejně jako on i mnoho investorů se teď ptá, co že se to vlastně "po zavíračce" na burze děje.

Od doby, kdy burza se závěrečnou aukcí přišla (dělá ji nyní stejně jako její majitelka z Vídně), se často po šestnácté hodině zobchoduje velké množství akcií a jejich ceny se výrazně pohnou. Nejmarkantnější to bylo právě v pátek - burza se celý den pohybovala v podstatě kolem nuly a najednou propadla o čtyři procenta.

Novinka, kterou média dříve zaznamenala jako pouhou "technikálii", náhle vzbudila pozornost veřejnosti.

O co vlastně jde? Dříve se závěrečná cena na burze určila tak, že se udělal průměr mezi nabízenou a poptávanou cenou za určitou akcii. Teď se jedná o skutečnou cenu, za kterou se akcie obchodují. To se celé děje v aukci. Ve čtyři hodiny odpoledne skončí na burze běžné obchodování. Klienti pak mají několik minut na to, aby poslali svým brokerům objednávky s cenou, za níž chtějí nakoupit nebo prodat. Na konci aukce se objednávky spárují a je stanovena závěrečná cena.

V případě, že je výrazně vyšší nabídka než poptávka, je tato cena stanovena až po druhém kole. Celé to trvá přibližně sedm minut. V takovém systému se potom někdy stane, že se objeví velká prodejní objednávka, ale tak velké množství akcií nikdo koupit za danou cenu nechce. Výsledkem je, že cena jde i o několik procent dolů. Přesně to se stalo v pátek s akciemi Komerční banky a dolů šel potom celý trh.

Extrémní případ: Komerční banka 

Na druhou stranu, byl to extrémní případ. "Stává se to tak jednou za rok. Souviselo to s tím, že se měnily váhy v jednom z největších světových indexů MSCI a objevily se tam velké objednávky," komentoval situaci makléř Martin Stuchlík z Patria Finance. V dalších dnech 17denní historie fungování aukce se index v aukci pohnul většinou mezi 0,3 a 0,9 procenta.

To je sice výrazně méně než při "velkém pátku", ale například tento pátek rostl index PX v aukci o 0,8 procenta, celý index přitom posílil o 1,06 procenta, takže stále platí, že s cenami akcií výrazně hýbe.

Jaký má tedy aukce vlastně smysl? Její zavedení si vyžádali prostřednictvím obchodníků s cennými papíry sami klienti - hlavně ti velcí zahraniční. Jde totiž o běžný systém používaný v zahraničí a některé velké fondy mají na závěrečných cenách postavenou celou svou strategii.

"Fondy, které sledují akciové indexy, často prostě chtějí uzavřít obchod za zavírací cenu na trhu. To v předchozím systému nebylo možné. Za cenu, jež byla vedena jako závěrečná, totiž ve skutečnosti neproběhl žádný obchod. Šlo prostě jen o průměr mezi kotacemi," vysvětluje generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.

Zvedají se objemy 

Právě to, že závěrečná cena nebyla skutečná a nezobchodovala se za ni ani jedna akcie, v minulosti investory často mátlo. Mnohdy neodpovídala skutečné situaci na trhu.

Burze navíc aukce prospívá - zvedají se v ní totiž objemy obchodů, což znamená samozřejmě vyšší příjmy z poplatků.

Samotní obchodníci jsou v názorech rozděleni. Řada z nich, třeba Patria nebo BH Securities, aukci podporuje. Brzek z Fia naopak neskrývá rozpaky. "Pokud bylo záměrem burzy předejít manipulačním snahám, tak se to zatím nepodařilo," tvrdí.