EU se předběžně dohodla na reformě finančního dohledu

Lídři členských států Evropské unie se na summitu předběžně dohodli na reformě finančního dohledu. Ta by měla zabránit opakování finanční krize z loňského roku, kdy vlády vydaly stovky miliard eur z veřejných peněz na záchranu bank. ČTK to řekl diplomatický zdroj.

Konkrétní detaily reformy ale Evropská komise zveřejní až na podzim a státy o nich budou dále jednat.

Podle toho, co je o plánu známo, půjde o jednu z největších změn v regulaci finančních trhů v Evropské unii. Plán je hodnocen do značné míry jako kontroverzní, počítá především s přísnější regulací bank. Ty by se měly do budoucna vyvarovat obrovských investic do vysoce rizikových produktů, aby je národní vlády nemusely znovu zachraňovat masivní finanční pomocí jako v posledním roce.

Dva kontroloři nade všemi

Základem návrhu, jak ho představila v kvěntu Evropská komise, je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a monitoring finančních trhů v unii. Nejdůležitější je ESRC (European Systemic Risk Council) a mají ho tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři.

Jejich úloha bude především monitorovací a mají unii varovat před případnými riziky na finančním trhu. Tento nový orgán bude sedět na vrcholu regulační pyramidy a evropského systému finančního dohledu, který by měl být funkční již od roku 2011. Kontroverzní návrh Evropské komise k regulaci samostatnosti bankovní sféry podle listu Guardian vyvolal v celé Evropské unii všeobecný rozruch.

Druhým orgánem má být takzvaná ESFS (European System of Financial Supervisors). Úkolem této instituce bude zprůhlednění aktivit a dohled nad finančními skupinami, které podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci.

Dlouhá cesta ke schválení

Návrh komise, který nyní ještě čeká dlouhá cesta ke schválení členskými státy a Evropským parlamentem, vychází z takzvané Larosierovy zprávy, kterou představili finanční experti vybraní EK. Celou skupinu vedl bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Jacques de Larosier.

Lepší dohled na přeshraničními finančními trhy je klíčový z ekonomického i etického hlediska.

Některé státy přitom proti podobným principům v minulosti protestovali a patřila mezi ně i Česká republika. Její finanční sektor je totiž tvořen téměř výhradně bankami se zahraniční účastí a ministerstvo financí se v minulosti obávalo, že podobná reforma by mohla vést ke ztrátě pravomocí České národní banky či právě MF na úkor celounijních institucí.