Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zřejmě sníží o 4,2 procenta a v příštím roce by měl opět vzrůst o 1,4 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) to ve středu předpověděla ve své aktualizované zprávě, kde hodnotí vyhlídky všech svých členů.

Důvodem tohoto vývoje v ČR je její závislost na proexportní průmyslové výrobě. Propad objemu investic a recese na většině vývozních trhů přispívá k ostrému zhoršení ekonomické situace.

V roce 2010 se situace bude zlepšovat jen pozvolna a postupný růst potáhne spotřeba domácností a exportní poptávka. Ovšem výhledy hospodářského růstu závisí na důvěře domácností a výkonu cílových trhů, tedy především Německa.

Vývozcům sice mírně pomohla slábnoucí koruna, šrotovné v okolních zemích a proexportní opatření vlády. Příznivé dopady těchto okolností budou nejcitelnější v druhém a třetím čtvrtletí, pak ale jejich vliv odezní.

Hrubý domácí produkt Slovenska klesne letos o pět procent, ale již v roce 2010 by měl dosáhnout tříprocentního růstu díky postupnému zlepšování situace na mezinárodních trzích.

Inflace prudce zpomalí

Česká inflace by se měla vzhledem ke globální recesi a pomalejšímu růstu stanovených cen prudce snížit, a to díky nízké poptávce na domácím trhu, která bude taková po celý letošní rok, pomalému růstu nominálních platů a vyšší nezaměstnanosti. V roce 2010 by inflace měla stoupat jen mírně.

Nezaměstnanost, která v ČR začala stoupat ve třetím čtvrtletí roku 2008, dosáhla letos v prvním čtvrtletí 5,8 procenta, což je o 1,3 procenta více než v posledním čtvrtletí loňského roku.

Inflace spotřebních cen se v dubnu zpomalila meziročně na 1,8 procenta, a to ze 7,5 procenta z počátku roku 2008. Napomohlo tomu nejen snížení cen ropy a potravin, ale i změny pravidel u výběru nepřímých daní. Prostor po další daňové úlevy už ale téměř není. Monetární politika české vlády se uvolnila od srpna roku 2008 a další snížení úrokových sazeb je možné. Opatření na zmírnění stále nadměrné regulace podnikatelského sektoru by mohl snížit tlak na firmy, aniž by se tím zvyšoval daňový deficit.

Pokles HDP zemí OECD o 4,1 procenta

V podobných číslech se bude pohybovat i HDP zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde se očekává pokles o o 4,1 procenta.

"Nadcházející oživení bude pravděpodobně slabé a křehké. Negativní ekonomické a sociální důsledky současné krize přetrvají dlouho, mohlo však být ještě hůře. Zdá se ale, že díky úsilí prosazovat důraznou hospodářskou politiku jsme zabránili chmurnějšímu scénáři," píše se ve zprávě.

Výrazně lepší prognózu má OECD pro Spojené státy, které mají největší ekonomiku na světě. Zatímco v březnu organizace počítala v USA na letošní rok s propadem HDP o 4,0 procenta, nyní už počítá s poklesem pouze o 2,8 procenta. Příští rok by ekonomika USA měla vykázat růst o 0,9 procenta, i když v březnu OECD počítala jen s nulovým růstem.

Naopak situace v eurozóně se podle názoru OECD zkomplikovala. V březnu totiž organizace počítala na letošní rok v zemích eurozóny s poklesem HDP o 4,1 procenta, ale nyní už počítá s propadem o 4,8 procenta. Lépe by však na tom eurozóna měla být příští rok. Mohla by dosáhnout alespoň nulového růstu, zatímco v březnu OECD počítala s poklesem o 0,3 procenta.

Německo: Nezaměstnanost až 8,7 procenta 

Německá ekonomika, která je největší v Evropě a nejdůležitější pro české podniky, podle OECD letos klesne asi o šest procent. Propad výroby totiž v Německu začátkem roku akceleroval a zdá se, že výroba bude klesat i po zbytek letošního roku, i když zřejmě pomaleji než dosud. K růstu se zřejmě ekonomika vrátí až během příštího roku.

V Německu se také prudce zvýší míra nezaměstnanosti, kterou OECD letos odhaduje na 8,7 procenta. Loni činila 7,3 procenta. Situace na trhu práce se zřejmě vyhrotí až během příštího roku, kdy organizace počítá v Německu s mírou nezaměstnanosti 11,6 procenta. Nezaměstnanost ale bude problémem v celé eurozóně, kde by měla příští rok vystoupit až na 12 procent.

"Hospodářský propad má globální rozsah, i když jeho finanční epicentrum bylo v zemích OECD. Propojení obchodu a finančního sektoru tak způsobilo synchronizovaný kolaps aktivity, když ve druhém pololetí roku 2008 zamrzly finanční trhy," uvedla OECD.

Z významných světových ekonomik tak lze podle OECD se silným růstem letos počítat jen v Číně. Její ekonomika by měla v letošním roce vykázat růst zhruba o 7,7 procenta, což je ještě lepší prognóza, než jakou před pár dny zveřejnila Světová banka. Ta zvýšila výhled HDP Číny z 6,5 na 7,2 procenta. Příští rok by růst čínské ekonomiky mohl podle OECD zrychlit asi na 9,3 procenta, a překonat tak i růst z loňského roku.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru