Evropská komise ve středu vyzvala Slovensko, aby zavedlo právně závazné výdajové stropy pro veřejné finance. Od příštího roku by také mělo zajistit konsolidaci veřejných rozpočtů.
Výkonný orgán EU to uvedl v hodnocení slovenského stabilizačního programu, které analyzuje stavu veřejných financí.
Zavedení výdajových stropů by mělo podpořit úsilí konsolidovat slovenské veřejné finance a snižovat od příštího roku výdaje. Opatření by mělo pomoci tomu, aby vládní sektor zajistil fiskální disciplínu i za horších časů, kdy kvůli hospodářským potížím není možné čekat takové příjmy do státní kasy.
OECD: Česko čeká další pád, HDP má klesnout o 4,2 procenta - čtěte ZDE
Poločas krize: Strašák rostoucí nezaměstnanosti zabíjí naději na oživení - čtěte ZDE
Damoklův meč veřejných financí: prudký propad ekonomiky
Očekávané schodky stanovené v minulých programech se Slovensku podle komise dařilo naplňovat díky tomu, že tamní ekonomika rostla rychleji, než se předpokládalo. Avšak výdajové plány ve střednědobých rámcích byly vždy překročeny a následně revidovány směrem nahoru. Kvůli tomu je podle komise účelné zavést právně závazná výdajová pravidla, aby se i v horších časech zajistila fiskální disciplína.
Evropskou i světovou ekonomikou nyní cloumá nejhorší hospodářská krize v poválečné historii. Její dopady tvrdě dopadají i na Slovensko. Tamní ministerstvo financí před několika dny zveřejnilo novou prognózu vývoje ekonomiky, podle níž se slovenské hospodářství letos propadne meziročně o 6,2 procenta. Do té doby přitom úřad počítal s růstem hrubého domácího produktu o 2,4 procenta.
"Národní rozpočtové pozice v EU i jinde se v loňském roce výrazně zhoršily a budou se zhoršovat ještě víc v letošním roce," uvedl eurokomisař pro měnovou a hospodářskou politiku Joaquín Almunia. Důvodem jsou balíky finanční pomoci ekonomikám zasaženým krizí.
Klíčové pro to, aby se omezily náklady dluhů pro současné i budoucí generace, je podle eurokomisaře to, aby vlády začaly konsolidovat veřejné finance, jakmile se začne hospodářství dostávat z nejhoršího. Postupné oživování evropské ekonomiky je pak prý možné čekat od příštího roku.
Slovensko nemá být střídmé samo
Kromě Slovenska se ve středu EK zabývala hodnocením stavu veřejných financí v některých dalších státech unie a vyjádřila se také k nadměrným deficitům přesahujících kýženou hranici tří procent. Udržení se pod tímto limitem je mimo jiné podmínkou pro přijetí eura.
V doporučeních pětici zemí - Maďarsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Maltě - dala jeden až tři roky na to, aby své veřejné finance pod tuto hranici opět dodaly.
V případě Polska je to do roku 2012, u Rumunska a Litvy do roku 2011 a u Malty do příštího roku. V případě Maďarska, vůči němuž už kvůli přílišnému deficitu zahájila právní kroky, komise posunula hranici z roku 2009 na 2011.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist