ČEZ giganticky vydělává, ale na stavbu elektrárny v Rumunsku si půjčí

Energetická společnosti ČEZ si půjčila 262,3 milionu eur (přibližně 6,8 miliardy Kč) na výstavbu větrné elektrárny v rumunském Fantanele. Úvěr na 15 let poskytlo konsorcium evropských bank v čele s Bayerische Landesbank, uvedl ve čtvrtek ČEZ. Úvěr na první fázi projektu poskytly Bayerische Landesbank, BNP Paribas Bank, Československá obchodní banka a KBC Bank Deutschland.

Jde o největší přímořský větrný park v Evropě o instalovaném výkonu 347,5 megawattů, dodala firma. Investice ČEZ do tohoto projektu dosáhne 1,1 miliardy eur (cca 27 miliard korun).

Výstavba větrné elektrárny ve Fantanele je podle ČEZ pouze první fází z celkově zamýšleného větrného parku o instalovaném výkonu kolem 600 MW. Společnost loni v srpnu uvedla, že se chystá do celého projektu investovat zhruba 28,4 miliardy korun. Zamýšlený větrný park dosahuje trojnásobku instalovaného výkonu dosud největší provozované větrné farmy ve španělském Guadalajaru, informoval ČEZ.

Ve Fantanele má být do roku 2009 nainstalováno 139 strojů technologie General Electric. Větrné stožáry budou 100 metrů vysoké a budou se na nich točit rotory o průměru 99 metrů. Druhá, závěrečná fáze projektu o instalovaném výkonu 252,5 MW má být dokončena do roku 2010.

ČEZ předpokládá, že díky větrné farmě v Dobrudže a velkým vodním elektrárnám bude v Rumunsku vyráběno z obnovitelných zdrojů deset procent elektřiny. Jen v Rumunsku, ČEZ dodává elektřinu 1,4 miliónu zákazníků.

Stát na peníze ČEZu nepomýšlí

V souvislosti s energetickým gigantem se nedávno začalo v médiích přetřásat, zda by stát jako většinový vlastník nemohl využít výplatou mimořádné dividendy k zalepení děr ve státním rozpočtu a snížení jeho narůstajícího deficitu. Stát totiž ve společnosti ČEZ drží 69,4 procenta akcií, a může tak ovlivňovat výsledek jednání valné hromady.

Vláda má dva způsoby, jak získat finanční prospěch z pozice většinového vlastníka. Buď přes výplatu dividend nebo odprodejem akcií. ČEZ dosud na dividendy rozděloval 50 až 60 procent čistého zisku. Kvůli získání dalších peněz z dividendy by ale stát musel iniciovat svolání valné hromady, na které by musel prosazovat vyplacení další mimořádné dividendy. 

Jakoukoli možnost využití peněz ČEZ však mluvčí ministerstva Jakub Haas financí koncem června dementoval. "Za ministerstvo financí mohu říci, že nic takového nepřipravujeme," řekl.

Miliardy ČEZu

Polostátní ČEZ je nejziskovější tuzemskou firmou. V loňském roce hospodařil s rekordním ziskem ČEZ, který loni stoupl díky vyšším cenám elektřiny o téměř 11 procent na rekordních 47,4 miliardy korun. A k rekordu má našlápnuto i letos. Čistý zisk celé skupiny stoupl v prvním čtvrtletí o 23 procent na 19,4 miliardy korun.

V nerozděleném zisku z posledních období má 160 miliard korun. Jen z loňského zisku ČEZ mu po vyplacení řádné dividendy zbývá ještě zhruba 20 miliard. Z loňského zisku firma vyplatí hrubou dividendu 50 korun na akcii. Do státní pokladny tak firma nalije 18,8 miliardy korun, necelá dvě procenta rozpočtových příjmů.