Investoři doufají, že výsledky firem potvrdí, že ekonomika má to nejhorší za sebou

Akciové trhy

Antonín Žmuran, BH Securities

Oddálí se trojciferné P/E? Právě začínající výsledková sezóna akciových společností za uplynulé druhé čtvrtletí se těší nebývale velké pozornosti. Investoři jsou totiž z mnoha stran neustále ujišťováni, že ekonomika má to nejhorší za sebou, a tak do tohoto zveřejňování hospodářských výsledků jsou vkládány nemalé naděje. Investoři by rádi viděli fundamentální opodstatněnost jarního rally na akciových trzích a doufají, že mnohé korporace nejenže pozitivně překvapí výrazným překonáním nízce nastavených předpokladů (očekávají se o 34 % horší zisky než před rokem), ale především, že ve svých vyjádřeních potvrdí oživení poptávky po jejich produktech, zlepšující se ekonomické prostředí a slibné vyhlídky do blízké budoucnosti. To by bylo vítané pokračování v pozitivním posunu od předešlých statementů, kdy se při popisu situace nešetřilo výrazy "kritická", "horší než se čekalo", "velmi špatná" a v poslední době populární "méně horší". Dosud dostupná makrodata však zatím nastartování nové konjunktury nepotvrzují. Potíže na trhu práce (nezaměstnanost se blíží dvojcifernému číslu) i realitním trhu stále přetrvávají. Vytvářejí se sice podmínky pro vznik nových pracovních míst, ale většinou se jedná o práci cyklickou, sezónní, či prozatímní. Vyššímu HDP v současnosti nenahrává ani čerstvý údaj o úrovni spotřebitelských úspor (6,9 %), což je 15leté maximum. Z pohledu investora by to mohlo znamenat, že z důvodů omezení výdajů spotřebitele by se v nejbližší budoucnosti mělo dařit nejlépe sektorům nezbytného zboží a zdravotnictví. Určitě podstatným faktem též bude, jakým způsobem budou investoři nadále přijímat stále častější zásahy vlády do regulačních opatření a tedy její rostoucí vliv ve sféře svobodného podnikání. Většina zdrojů ze stimulačních fiskálních balíčků je určena především pro záchranu velkých korporací před zánikem. Exportně orientované společnosti neobdržely od vlády zatím nic pro zlepšení jejich konkurenceschopnosti vůči zahraničním rivalům. Privátní sektor, který je motorem fungující ekonomiky a který vytváří okolo 2/3 všech pracovních míst, též zatím žádnou formu podpory od státu nepocítil. Z fundamentálního hlediska právě probíhající třítýdenní korektivní pohyb z krátkodobých maxim by u akciových indexů mohl vylepšit atraktivitu poměrových ukazatelů. To ovšem za předpokladu, že společnosti v této výsledkové sezóně budou deklarovat vyšší produktivitu i zisky nejenom úspornými opatřeními. Potvrdí se pozitivní předpoklady ekonomů a analytiků?

Měny, úrokové míry

Petr Hlaváč, X-Trade Brokers

Úrokové sazby na českém mezibankovním trhu se v posledních týdnech postupně snižují. Bude tento trend i nadále pokračovat? Jednou z klíčových otázek je, jestli Česká národní banka při příštím rozhodování o úrokových sazbách přistoupí ke snížení o čtvrt procentního bodu. Pro tento postup by hovořila relativně silná koruna. Je však pravdou, že fundamentálně by naše měna měla být na ještě silnější úrovni, proto se přikláním k názoru, že naši centrální bankéři sazby zachovají na stávající úrovni. Tento fakt tedy nehovoří pro snižování úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Snížení by se i přes to mohlo stát realitou při poklesu rizikových prémií. Klesající trend rizikových prémií lze pozorovat, avšak jeho pokračování nelze jednoznačně předpokládat. Například na "indexu strachu" VIX je vidět, že investoři se od poloviny června začínají zase bát rizika, jeho další zvýšení je proto možné. Snižování sazeb na mezibankovním trhu ve větším rozsahu je tedy spíše nepravděpodobné. Rozumné je se přidržet konzervativní prognózy a předpokládat, že na českém mezibankovním trhu v budoucích měsících budeme svědky stagnace úrokových sazeb.

Odhady poskytují tito experti:

Tomáš Matuška, Antonín Žmuran, Petr Čaputa – BH Securities (www.bhs.cz) Jan Procházka, Ondřej Moravanský – CYRRUS (www.cyrrus.cz) Martin Pecka, Daniel Kukačka, Patrik Hudec – ČP INVEST investiční společnost (www.cpinvest.cz) Libor Buček, Jan Mach, Milan Nedbálek - FINANCE Zlín (www.financezlin.cz) Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň - Grant Capital (www.grantcapital.cz) Aleš Vávra, Michal Znojil, Michal Semotan - J&T BANKA (www.jtbank.cz) Roman Skalický, Martina Dušátková – LUTHERUS (www.lutherus.cz) Jan Bureš – Poštovní spořitelna, ČSOB (www.postovnisporitelna.cz) Karol Piovarcsy, Radim Dohnal – Saxo Bank (www.saxobank.cz) Dušan Jalový – UniCredit Bank Czech Republic (www.unicreditbank.cz) Petr Hlaváč, Jaroslav Tupý – X-Trade Brokers (www.xtb.cz)

Poznámky:

Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz jako zpracovatel projektu BIG EXPERT odpovědnost. Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 („rozhodně koupit“ u všech odhadů) do –100 („rozhodně prodat“ u všech odhadů). Koupit/prodat, příp. Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne) – změna kurzu cenného papíru, posílení nebo oslabení kurzu koruny atd.