Den (plynové) nezávislosti. Pětice zemí podepsala dohodu o Nabuccu

Zástupci Turecka, Bulharska, Rumunska, Maďarska a Rakouska podepsali mezivládní dohodu o plynovodu Nabucco. Ten má v roce 2014 přivést zemní plyn z oblasti Kaspického moře a Středního východu do Evropy, ovšem mimo území Ruska a Ukrajiny.

Začala tak skutečná cesta k tomu, aby Evropa snížila svou závislost na ruském plynu. Vyhnula by se tak nebezpečným situacím, které zažívala zkraje roku, kdy kvůli rusko-ukrajinskému sporu o plyn nedostávalo několik států v Evropě plyn vůbec a v některých klesly dodávky na minimum.

Bartuška: Už jen zajistit přísun plynu

"Jsme velmi rádi, že něco, na čem se české předsednictví velmi silně angažovalo, konečně dospělo do fáze podpisu. Není sice to postavený plynovod, ale je to dobrý krok na správné cestě," řekl ČTK k podpisu vládní zmocněnec pro energetickou problematiku Václav Bartuška.

Bartuška připomněl, že od počátku jednání o plynovodu Nabucco, tedy už od přelomu tisíciletí, stály před projektem dva zásadní problémy: spolehlivý zdroj plynu a role Turecka, které chtělo být víc než tranzitní zemí a trvalo na různých speciálních podmínkách. Turecké požadavky podle něj dlouhou dobu činily projekt nezajímavým pro firmy, nyní se ale Ankara spokojila s postavením standardní tranzitní země, která má z tranzitu finanční příjem."Teď bude klíčovou věcí zajistit pro plynovod dostatek plynu," dodal Bartuška.

Co se dělo během plynové krize (pusťte si animaci)

Oldřich Petržilka z České plynárenské unie vnímá podpis smlouvy o projektu Nabucco jako "pozitivní výsledek lednové plynové krize". "Opravdu existuje zásadní rozdíl v zásobování zemním plynem mezi zeměmi západní a jihozápadní Evropy a zeměmi střední a jihovýchodní Evropy," vysvětlil Petržilka. Podle něj se nyní ČR stane součástí té spolehlivější první skupiny.

Slovenské ministerstvo zahraničí uvítalo podpis smlouvy jako pozitivní krok k rozrůznění zdrojů. "Nový plynovod, pokud bude úspěšně realizován, vytvoří ve střednědobém časovém horizontu podmínky pro diverzifikaci zdrojů a tras zemního plynu v regionu střední Evropy, včetně Slovenka," uvedl pro ČTK mluvčí úřadu Peter Stano.

Rusko se obává ztráty moci, hledá vlastní cesty

Do Nabucca, projektu za 7,9 miliardy eur (zhruba 205 miliard korun), budou plyn dodávat Irák, Egypt, Írán, Ázerbájdžán, Turkmenistán, ale i Rusko. Plynovod má být postaven tak, aby jím surovina mohla téct oběma směry. Trasa by měla do Evropy přepravit ročně 31 miliard metrů krychlových.

Nabucco má přivést zemní plyn přes Turecko a jihovýchodní Evropu do Rakouska. Z tamní přijímací stanice Baumgarten bude plyn proudit do dalších zemí západní Evropy. Podle mezivládní dohody bude moci šest partnerských zemí projektu, mezi které patří i Německo, odebrat pro svoji potřebu až 50 procent plynu, který plynovodem poteče.

Projekt Nabucco podporuje především Evropská unie, Rusko, jehož území obejde, proti němu vystupuje. Moskva se totiž obává, že ztratí svou pozici klíčového dodavatele surovin pro Evropu.

Rusko tak počítá s vlastními projekty; plynovod South Stream má přivést do jihovýchodní Evropy ruský plyn mimo území Ukrajiny, Nordstream má surovinu přepravovat z Ruska do Německa po dně Baltského moře.