Co ovlivňuje měnové kurzy? HDP, PMI i počasí

Tento článek si neklade za cíl být vyčerpávajícím průvodcem po všech veličinách, které ovlivňují výši měnových kurzů, ale má sloužit jako jednoduchá inspirace pro ty, kteří toho o této problematice zatím příliš nevědí.

Hlavní veličiny, které ovlivňují dění na měnovém trhu, jsou tzv. fundamentální, tedy takové, které nějakým způsobem charakterizují, jak na tom které hospodářství je. Platí zde jednoduchá intuice – čím je na tom hospodářství lépe, tím větší tendenci k posílení lze spatřovat u jeho měny.

Základním veličinou je v tomto případě hrubý domácí produkt (HDP), respektive růst HDP. Ostatně většina veličin, o kterých budeme mluvit, je vyjádřena jako růst v procentech. Investorům zkrátka absolutní čísla mnoho neříkají, dívají se spíše na ta relativní. Ale zpět k HDP, to se obvykle vykazuje po kvartálech. Když mluvíme o jeho růstu, musíme si vždy ujasnit, jestli se jedná o růst (pokles) mezikvartální nebo meziroční. V prvně zmíněném případě porovnáváme mezi sebou dva po sobě jdoucí kvartály, v druhém případě dva kvartály, které odděluje jeden rok.

Úskalí HDP

Jak vůbec zjistíte, kdy jsou údaje o HDP vypuštěny do světa? Na internetu jsou běžně dostupné ekonomické kalendáře, příkladem jsou adresy www.forexfactory.com či www.fxstreet.com. V těchto kalendářích zároveň najdete, jak daný ukazatel skutečně vyšel v posledním publikovaném období, jak vyšel za předchozí období a také, co analytici očekávají (to obvykle pod položkou „consensus“ nebo „forecast“).

Nyní si už představte, že je sekunda po vypuštění např. japonského HDP za určitý kvartál a vy jste v ekonomickém kalendáři našli, že v předchozím kvartálu klesl HDP mezikvartálně o 1%, že ve zveřejňovaném období klesl o 2% a že analytici čekali pokles o 3%. Jaký z toho bude váš závěr? Řeknete si možná, že japonský jen by měl oslabit, protože přeci HDP klesl ještě více než minule. To je ovšem špatné uvažování. Důležité ve skutečnosti je, jestli výsledek byl horší nebo lepší než očekávání. Že výsledek bude špatný, obchodníci již čekali a promítli to do jeho kurzu již dříve. Pro ně je nyní podstatné, že výsledek byl lepší, než předjímali. Jen proto pravděpodobně posílí.

Je zde třeba ovšem upozornit na jedno úskalí, za které může současná situace. Vyšší než očekávaný růst amerického HDP by totiž pravděpodobně znamenal oslabení dolaru a nikoliv jeho posílení podle dříve vysvětlené logiky. Díky tomu, že finanční krize znamenala všeobecný růst averze k riziku a díky tomu, že dolar je považován za nejbezpečnější měnu, tak dobré zprávy z americké ekonomiky, které uklidňují investory, mezi nimi způsobují, že prodávají americké státní dluhopisy, zbavují se utržených dolarů a dolar oslabuje.

Vývoj devizového trhu ve dvacátém století - čtěte ZDE

Jak využít FOREX a investovat do měnových párů - čtěte ZDE

PMI a jiné

Existuje ještě celá další řada ukazatelů, které jsou jakousi obdobou HDP, kde je logika věci stejná. Jedná se například o maloobchodní tržby, průmyslovou výrobu, prodané domy či automobily nebo i indexy nákupních manažerů (PMI). Ty mají předvídat později vykazovaný HDP. Nabývají hodnotu od 0 do 100 bodů, přičemž 50 bodů by teoreticky mělo znamenat nezměněné HDP v příslušném sektoru, více než 50 bodů jeho růst a méně než 50 bodů jeho pokles. Obdobně u různých indikátorů spotřebitelské či podnikatelské důvěry platí, že důvěra vyšší než očekávaná znamená posílení domácí měny a obráceně.

Velmi důležitými veličinami ovlivňujícími měnové kurzy jsou samozřejmě také klíčové úrokové sazby příslušných centrálních bank. Konkrétně je pro vzájemný kurz dvou měn důležitý úrokový diferenciál, což je rozdíl úrokových sazeb. Zvýšení úrokové sazby např. v Eurozóně, pokud bylo neočekávané, by se mělo projevit v posílení eura a vice versa. Kapitál totiž proudí tam, kde je možné nejvyšší zhodnocení. Zvýšení výnosů (úrokových sazeb) z držení eur znamená zvýšení poptávky po euru a jeho posílení.

Nepodstatné nejsou samozřejmě ani čísla o nezaměstnanosti a cenové hladině. U nezaměstnanosti je to jednoduché, vyšší nezaměstnanost než očekávaná znamená v budoucnu nižší HDP a tedy depreciaci příslušné měny. S indexem spotřebitelských cen (CPI) již to tak jednoduché není. Teoreticky by jeho vyšší hodnoty než očekávané měly znamenat oslabení příslušné měny, ale prakticky platí, že mírný růst cenové hladiny je třeba brát spíše jako pozitivní, protože ukazuje na hospodářský růst. Při vysoké inflaci však musíme počítat se znehodnocením dané měny vždy.

Svou roli hrají i obchodní bilance. Vyšší saldo obchodní bilance než očekávané znamená vyšší nabídku zahraničních měn a tedy posílení domácí měny. Saldo běžného účtu platební bilance se řídí obdobnou logikou.

A co z toho? 

Vykazovaná čísla mají za realitou někdy větší, někdy menší zpoždění, ale vždy nějaké je. Pokud váháte, jestli může červnové zveřejnění průmyslové výroby za květen ovlivnit měnový kurz, pak ano. Minulost hospodářství totiž vypovídá i o jeho současnosti.

Je dobré upozornit také na to, že některé veličiny jako např. HDP bývají zveřejňovány v předběžné verzi a v upravených verzích pozdějších. Ty jsou sice správnější, avšak vězte, že jejich dopad bývá oproti předběžným číslům menší. Možná vás také překvapí, že nejsou za tak důležité považovány údaje za celou Eurozónu. Je to tím, že za jednotlivé členské státy bývají publikovány dříve.

Měnové kurzy jsou samozřejmě ovlivňovány řadou dalších věcí, jako jsou nálady investorů, politické události, prohlášení centrálních bankéřů nebo i počasím. Samostatnou kapitolou jsou pak různé ukazatele zadlužení ekonomik. O těchto vlivech si však povíme něco příště.