Ředitel ČKD Group: Při privatizaci jsme byli obelháni

V čele inženýrské firmy ČKD Group se musel Jan Musil vyrovnat s „kostlivcem", který se objevil po převzetí státní exportní společnosti Škodaexport. Stav firmy se podle něj nepodobal informacím, které ČKD před koupí dostalo. Náhoda? Jak to s privatizací bylo, budou nespíš řešit až soudy. Ředitel Musil je však přesvědčený, že ČKD mělo právo firmu státu vrátit.

HN: PA Export, bývalý Škodaexport, je v insolvenčním řízení, hrozí mu bankrot. Co je podle vás příčinou?

My jsme Škodaexport koupili na jaře roku 2007. Před privatizací měl každý uchazeč k dispozici data room a due dilligence (hloubkovou analýzu stavu podniku), které připravilo tehdejší vedení, správnost byla potvrzenou významnou auditorskou firmou. Z těchto dat jsme odvodili nabídkovou cenu, firmu jsme koupili za 210 milionů korun. Viděli jsme na tom podniku určité stíny. Ale když jsme jej převzali a znovu prošli finanční výkazy a ohodnotili jsme aktiva podle vlastních metod a obtížně doplnili chybějící data, došli jsme k závěru, že jeho stav je diametrálně odlišný od toho, co ukázal data room a due dilligence. Řízení rizik, finanční výkazy, data, styl práce v projektovém a finančním controllingu, deklarovaný zisk pro rok 2008 - všechny tyto údaje byly buď totálně zkreslené, nebo chyběly, nebo byly lživé.

HN: Co ve výkazech firmy nesouhlasilo?

Hlavní problém byl na dvou pákistánských zakázkách na stavby elektráren Muridke a Balloki. Pak tam byli další dva kostlivci, buď záměrně, nebo vinou neprofesionality skrytí - a to byly projekty v Ugandě a Thajsku na malé vodní elektrárny. Když jsme to vše zhodnotili, vyšlo nám, že rok 2008 skončí ztrátou nejméně 1,7 až 1,8 miliardy korun. Předprivatizační due dilligence a poskytnutá data přitom deklarovaly provozní zisk.

HN: Jenomže do nízké ceny, za kterou jste Škodaexport kupovali, bylo zahrnuto právě vysoké riziko zvláště pákistánských projektů. Ty se oba už v době privatizace opožďovaly, museli jste počítat s tím, že tam bude problém.

My jsme akceptovali určitou míru rizika. Ale to bylo riziko, že na těch projektech můžeme prodělat tak 200 - 300 milionů korun. Ne víc. Tohle byla úplně jiná částka.

HN: Hned jak jste to zjistili, jste navrhli ministerstvu financí, že Škodaexport vrátíte?

My jsme to řešili s příslušnými zainteresovanými stranami, navrhovali jsme opatření, s kterými by se to dalo zvládnout. A když se to nepovedlo, firmu jsme vrátili. A to z titulu, že jsme byli uvedeni v omyl.