Zisk ČEZ nedosáhl očekávání analytiků, vzrostl o 11 procent

Navzdory dopadům ekonomické krize se elektrárenskému gigantu ČEZ daří. V prvním pololetí firma hospodařila s čistým ziskem 32 miliard korun, to znamená meziroční nárůst o 11 procent. Analytici očekávali, že by ČEZ mohl v průměru zvýšit čistý zisk o 18,5 procenta na více než 34 miliard korun.

Růst všech provozních ukazatelů i přes klesající spotřebu elektřiny přisuzují analytici prozíravé obchodní politice skupiny ČEZ, která loni při vysokých cenách předprodala velkou část produkce elektřiny. "Lví podíl na dobrém hospodářském výsledku budou mít aktivity ČEZu na velkoobchodním trhu, protože obchodníkům se podařilo zafixovat poměrně vysoké ceny elektřiny z loňska i pro letošní rok," uvedl Dean Brabec ze společnosti Arthur D. Little.

 Podle analytika České spořitelny Jakuba Židoně si ČEZ loni zajistil odbyt pro více než 90 procent své výrobní kapacity, a to za průměrnou cenu 65 až 66 eur (zhruba 1670 až 1700 korun) za megawatthodinu. "ČEZ tak dokázal meziročně zvýšit velkoobchodní cenu elektřiny o 15 procent," uvedl v prognóze Židoň.

"Jen mírně negativní je vliv klesající spotřeby elektřiny související s ekonomickou recesí v Evropě, především díky tomu, že ČEZ jako jeden z nejefektivnějších producentů elektřiny v regionu je schopen svoji na domácím trhu neprodanou elektřinu bez větších obtíží prodat v zahraničí," uvedl Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus.

Výhled na druhé pololetí je podle Hatlapatky méně pozitivní, což však neznamená že ČEZ nezvýší platný celoroční výhled, který počítá s čistým ziskem 50,2 miliardy korun. "Akcie by měly reagovat především na signály o dalším vývoji hospodaření ve zbytku letošního roku spíše než na případné silné hospodářské výsledky za první pololetí 2009," uvedl.

Stát na peníze ČEZu nepomýšlí

V souvislosti s energetickým gigantem se nedávno začalo v médiích přetřásat, zda by stát jako většinový vlastník nemohl využít výplatou mimořádné dividendy k zalepení děr ve státním rozpočtu a snížení jeho narůstajícího deficitu. Stát totiž ve společnosti ČEZ drží 69,4 procenta akcií, a může tak ovlivňovat výsledek jednání valné hromady.

Vláda má dva způsoby, jak získat finanční prospěch z pozice většinového vlastníka. Buď přes výplatu dividend nebo odprodejem akcií. ČEZ dosud na dividendy rozděloval 50 až 60 procent čistého zisku. Kvůli získání dalších peněz z dividendy by ale stát musel iniciovat svolání valné hromady, na které by musel prosazovat vyplacení další mimořádné dividendy.

Polostátní ČEZ je nejziskovější tuzemskou firmou. V loňském roce hospodařil s rekordním ziskem ČEZ, který loni stoupl díky vyšším cenám elektřiny o téměř 11 procent na rekordních 47,4 miliardy korun. A k rekordu má našlápnuto i letos. Čistý zisk celé skupiny stoupl v prvním čtvrtletí o 23 procent na 19,4 miliardy korun.

V nerozděleném zisku z posledních období má 160 miliard korun. Jen z loňského zisku ČEZ mu po vyplacení řádné dividendy zbývá ještě zhruba 20 miliard. Z loňského zisku firma vyplatí hrubou dividendu 50 korun na akcii. Do státní pokladny tak firma nalije 18,8 miliardy korun, necelá dvě procenta rozpočtových příjmů.