Letošní letní řádění živlů způsobilo klientům tuzemských pojišťoven desítky tisíc škod a jejich počet tak překročil polovinu všech škod z katastrofálních záplav roku 2002. Nejvíce pojistných událostí vzniklo na Moravě a ve středních a jižních Čechách. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími pojišťovnami.

Česká pojišťovna eviduje v létě po následcích rozmarů počasí 25.000 škod. V roce 2002 bylo nahlášeno zhruba 50.000 událostí, ale šlo o tisíciletou vodu a katastrofu celorepublikového rozsahu, řekla ČTK mluvčí ČP Dagmar Koutská. Letos však podle ní mají tento součet škod na svědomí v podstatě pouze regionální živelné pohromy. Některé okresy republiky nebyly zasaženy téměř vůbec, v jiných jsou i tisíce postižených, dodala.

Klientům Kooperativy povodně způsobily letos škodu za 400 milionů korun. V roce 2002 Kooperativa vyřešila 10.000 škod za deset miliard korun. Vichřice letos zapříčinila celkové škody 120 milionů, což je podle mluvčího pojišťovny Marka Vícha srovnatelné s loňskou vichřicí v červnu. Celkově souhrn škod ze živelných katastrof letos dosahuje jedné miliardy Kč a počtu 23.000, což je více než v loňském roce.

Allianz za červen a červenec registruje zatím 2500 škod způsobených rozmary počasí. "Nutno však dodat, že jsme teprve před polovinou srpna a číslo ani objem škod způsobených letošními živelnými pohromami ještě není konečné," uvedla mluvčí pojišťovny Pavla Paseková. V letošním roce byly mezi nejvíce zasaženými regiony moravskoslezský a jihočeský, kde řádily povodně a záplavy. Ve středních Čechách, na ústecku a královéhradecku zase škodily vichřice. V roce 2002 byla nejvíce poškozeným regionem Praha.

ČSOB Pojišťovna má za první pololetí roku hlášeno 653 škod z živelných katastrof v hodnotě přesahující 100 milionů korun. Výše katastrofických škod z roku 2002 byla podle mluvčího Tomáše Hejdy téměř dvojnásobná. Nejvíce zasaženy byly letos především jižní Čechy a severní Morava, a to zejména v souvislosti s povodněmi. Další poškozená místa se prý nacházejí následkem vichřice ve středních Čechách.

Kalamitních období bylo v průběhu letošního léta několik, záplavy udeřily 23. června, vichřice a krupobití přesně o měsíc později, upozornila Koutská. Bouřky a blesky, přívalové srážky, kroupy, pády stromů a silný vítr však trápily Česko nárazově prakticky celé léto, naposledy o prvním srpnovém víkendu.

Největší podíl na kalamitách mají u klientů ČP záplavy, které mají na svědomí přes 10.000 škod. Dalších zhruba tři tisíce vzniklo povodní nebo úderem blesku. Téměř 6000 škod je dílem vichřice, přes 2500 si připsaly kroupy. O zbytek hlášených událostí se podělily pády stromů a jiných předmětů, sesuvy půdy a další rizika. Škody ze záplav na přelomu měsíce června a července, které byly největší, jsou až na výjimky prohlédnuty a více než polovina z nich je také definitivně uhrazena, podotkla Koutská.