Slovenská ekonomika ve druhém čtvrtletí utrpěla v důsledku světové hospodářské krize meziroční propad o 5,3 procenta. V středečních zpřesněných údajích to uvedl slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj srpnový odhad. Pokles hrubého domácího produktu se o něco zmírnil oproti prvnímu čtvrtletí, kdy ekonomika klesla o 5,6 procenta.
Slovenskou ekonomiku stáhla do červených čísel hlavně globální recese, kvůli níž přišly mnohé firmy o objednávky a ohlásily propouštění zaměstnanců. Slovenské hospodářství se tak z pozice mezi nejrychleji rostoucími zeměmi Evropské unie z posledních let propadlo na nižší příčky, a to právě v roce, kdy Slováci slavnostně přijali evropskou měnu euro.
Proti předešlému čtvrtletí však slovenský HDP vzrostl o 2,2 procenta. To je lepší výsledek, než radostně přijaté údaje, podle nichž dvě největší ekonomiky eurozóny, Německo a Francie, za druhé čtvrtletí vykázaly mezičtvrtletní růst HDP o 0,3 procenta.
Propad zahraničního obchodu
Slovenské hospodářství ve druhém čtvrtletí stáhl dolů opět zejména zahraniční obchod, kde dovoz i vývoz vykázaly propad o více než pětinu. Výrazně klesly i investice, a to o 17,6 procenta. Konečná spotřeba veřejného sektoru se naopak zvýšila o 5,9 procenta a spotřeba domácností narostla o 0,7 procenta.
Slovenští statistici pro celý letošní rok očekávají pokles HDP o 3,5 procenta. Svůj předchozí odhad z června tak nezměnili. Slovenská národní banka (NBS) i ministerstvo financí předpovídají ekonomice výraznější propad.
Slovensko zaznamenalo hlubší meziroční pokles než Česká republika. Výkon české ekonomiky se v letošním druhém čtvrtletí meziročně snížil o 4,9 procenta,což byl nejhlubší čtvrtletní meziroční propad hrubého domácího produktu (HDP) v její novodobé historii. Oproti předchozímu čtvrtletí naopak HDP vzrostl o 0,3 procenta.
