Vlk se nasytil, koza přitom zůstává celá. České železnice jsou nyní teoreticky velmi otevřené k vstupu konkurence - ale prakticky je posílen dosavadní monopol státních Českých drah na příštích deset let. Stát a kraje se přitom po tu dobu zavazují dát na provoz vlaků 120 miliard korun.

»Předpokládám, že kraje budou uzavírat dlouhodobé kontrakty jen s jedním dopravcem. A České dráhy mají nesporně nejsilnější pozici,« prohlásil včera pardubický hejtman Radko Martínek, který byl hlavním vyjednavačem krajů při dohodě o dlouhodobém financování železnic se státem.

Drážní odbory tak nemusí hrozit stávkou, že kvůli liberalizaci drah přijdou jejich lidé o práci.

Jak se ministru dopravy Gustávu Slamečkovi a šéfovi drah Petru Žaludovi podařilo vytvořit systém, který vypadá liberálně, a přitom v praxi ještě víc posílí státní dráhy?

Desetiletá jistota

Nejprve k podstatě tohoto zcela nového systému financování železnic. Základem jsou dlouhodobé dohody, považované odborníky v principu za prospěšné.

Zaprvé - regionální doprava, již si objednávají kraje, má mít na příštích deset let zajištěno zhruba 80 miliard korun. Z toho dají 53 miliard kraje a 27 miliard stát. Dosud vše fungovalo tak, že krajům vždy peníze chyběly - a stát vždy nějak "díru" ad hoc zalepil (například prodejem části majetku Českých drah).

Během září má být podepsána i druhá klíčová dohoda, týkající se dálkové dopravy - rychlíků. Tu si objednává stát. Ten se zaváže, že bude na rychlíky dávat v příští desetiletce ročně 3,87 miliardy korun. A ministerstvo dopravy zároveň uzavře desetiletou smlouvu na dálkovou dopravu s Českými drahami.

Tendry nejsou třeba

Obě dohody, regionální" i "rychlíková", přitom na první pohled nabízejí poměrně velký prostor pro konkurenci.

Jednak kraje nikdo nenutí, aby regionální provoz zadávaly jen státnímu podniku.

Smlouva na rychlíky pak bude obsahovat stěžejní klauzuli, že během oněch deseti let bude 75 procent dálkových spojů postupně nabídnuto ve veřejné soutěži. Teoreticky, pokud by České dráhy všechny tyto tendry prohrály, zbude jim v roce 2010 jen čtvrtina dálkových spojů.

Přesto konkurence na českou železnici jen tak nevtrhne.

Nejprve ke krajům. Hejtman Martínek to řekl jasně: Kraje se už rozhodly uzavírat smlouvy v drtivé většině s Českými drahami. Podle ministerských právníků přitom ani nemají povinnost vypisovat veřejné soutěže. »Jsme přesvědčeni, že je to v souladu s pravidly Evropské unie,« potvrdil včera Slamečka. Železniční doprava má v EU stále výjimku, a soutěžit se o ni nemusí.

Probudí se Jančura?

Kraje navíc tvrdí, že se jim ani žádná konkurence státních drah nehlásí. »Kromě obecných prohlášení nepřišel žádný konkrétní návrh,« říká Martínek v narážce na aktivity majitele soukromé firmy Student Agency Radima Jančury. Ten sice státní podnik ostře kritizuje a jeho zkratku ČD vykládá jako »černou díru«. Ale coby zájemce o regionální spoje už z jedné soutěže vycouval.

U rychlíků je situace obdobná - dráhy zatím nemají konkurenci. Jančura nejprve hrozil, že pokud České dráhy dostanou od ministerstva smlouvu na rychlíky, zažaluje to v Bruselu. Hrozbu ale nesplnil. "Na tendry o rychlíky se připravujeme, jen počkejte," říká nyní.

»Není to legrace pořídit si soupravy za miliardy korun, kvalifikovaný personál. Jsem přesvědčen, že i tady budeme v tendrech úspěšní,« říká šéf drah Žaluda. »Jistě - teoreticky je konkurence určitě prospěšná, ale v železniční dopravě platí i v západní Evropě, že tam je vždy silný národní dopravce,« dodává.

Dietou k většímu komfortu

V západní Evropě ovšem také platí, že vlaky jsou komfortnější a dochvilnější. Jak přispěje dohoda o financování drah k tomu, že se západoevropskému standardu začnou blížit i české železnice?

Kraje mají sice desetiletou záruku dotací - ale také jistotu, že víc peněz na objednávku třeba kvalitnějších souprav nedostanou. Slíbené peníze jim mají vystačit na to, aby nemusely spoje rušit. Na modernizaci mohou využít jen 8 miliard korun, které jednorázově nabízí program Evropské unie.

České dráhy sice při prosazování desetiletých smluv slibují, že díky nim budou moci dát na koleje i lepší soupravy. Jenže splnění slibu nebude lehké. Předpokladem k dosažení dohod o financování bylo i to, že dráhy musí snížit své roční náklady o jednu miliardu korun. (Spíš tady by mohli odboráři zpozornět.)

Je otázkou, jak taková »dieta« umožní Českým drahám zároveň víc investovat do modernizace. Každopádně konkurence, která by k tomu mohla státní podnik přinutit, v dohledu není.


Peníze pro dráhy

53 mld. korun vydají na financování regionální dopravy kraje v příštích deseti letech. Od státu navíc ČD dostanou 27 miliard.

8 mld. korun mohou kraje získat z evropských fondů na modernizaci železnic. Musí to ale stihnout do roku 2015.

39 mld. korun dá stát v následující "desetiletce" na udržení a podporu rychlíkové dopravy. Teoreticky si na část z těchto peněz mohou sáhnout i konkurenti ČD. Ti se ale zatím do boje s tímto kolosem moc nehrnou