Vývoj sporu o ochrannou známku "Budweiser" či "Bud" v datech

19. století

AB začal začal užívat značku Budweiser a její varianty (například Bud, Budweis). Její zavedení údajně prosadil jeden ze zakladatelů pivovaru v americkém St. Louis, když hledal v Evropě vhodný název pro pivo, které by přistěhovalcům z Evropy připomnělo starou vlast. Firma AB si Budweiser i zkrácenou obdobu Bud nechala zaregistrovat pro území USA, již v 19. století se ale na severoamerickém trhu prodával i Budweiser z Budějovic. Zástupci AB se tedy po desetiletí snažili práva ke známkám budějovického piva získat, nejdříve jen pro území USA, což se jim těsně před začátkem druhé světové války podařilo.

1911

První vlnu vzájemných střetů urovnala smlouva, ve které si dva budějovické pivovary ponechaly právo používat označení Budweiser s přívlastkem Original pro celý svět, AB pak ochrannou známku mohl používat všude kromě Evropy.

1939

Ve druhé známkoprávní smlouvě se Budějovičtí vzdali označení Bud, Budweis a Budweiser v oblasti od Panamy na sever.

60. léta

Další jednání skončila bez výsledku, stejně tak jako v následujících dvou desetiletích. AB zatím se svým pivem do Evropy pronikl pod značkou Bud a na britský trh po soudním sporu i se značkou Budweiser. V 70. letech začal Budvar registrovat název Bud jako svou značku.

1986

Začalo další jednání mezi Budvarem a americkým koncernem. AB usiloval o to, aby Budvar, který si na značku zajistil exkluzivitu ve většině evropských zemí, za určité odškodnění oklestil možnost svého působení o další země.

Počátek 90. let

AB se pokusil spor vyřešit vlastnickým proniknutím do českého pivovaru. Návrh ale česká strana neakceptovala. Podle tehdejších výroků řady odborníků Američanům šlo jen o převzetí kontroly nad značkou.

90. léta

Uskutečnila se jednání o několika návrzích na smír. Český návrh na odprodej evropských práv na značku "Bud" ztroskotal na ceně, k uzavření dohody nedospěl ani projekt prosazovaný českými chmelaři, kteří navrhovali uzavření smlouvy o převodu známky Bud na Američany za závazek, že AB bude nakupovat žatecký chmel.

Podzim 1996

AB oznámil, že se stahuje z jednání s českou vládou, protože se údajně ukázalo, že názvy Budweiser a Bud se mohou v Evropě dále prosazovat i bez známkoprávní dohody s Budvarem.

1. května 2004

ČR vstoupila do EU, podle Smlouvy o přistoupení mezi ČR a EU bude označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo požívat ochrany zeměpisného označení.

Březen 2009

Druhý nejvyšší soud EU potvrdil dřívější rozhodnutí, které firmě Anheuser-Busch brání v registraci obchodní značky "Budweiser" v EU.

Září 2009

Evropský soudní dvůr v Lucemburku zpochybnil nárok Budvaru na výhradní používání značky "Bud". Podle rozsudku značka "Bud" nemůže být v EU chráněna na základě dvoustranných smluv, protože unijní právo je jim nadřazené.