Exportéři se obávají toho, že ve státní pojišťovně EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) nebude příští rok dostatek peněz na pojištění exportu a přijdou o miliardové zakázky. Do loňského roku vždy stát vyhověl všem firmám, které o státní garanci ve formě pojištění EGAP požádaly.

Nyní podle firem hrozí to, že nebude dostatek peněz pro všechny zájemce. V příštím roce EGAP za současného stavu nebude schopen podpořit export za 100 miliard korun, uvedl v pondělí na Mezinárodním strojírenském veletrhu ředitel Mezinárodní obchodní komory v ČR (ICC ČR) Vladimír Šiška.

EGAP ale nesouhlasí, podle ní firmy tolik nevyvezou, a nikoho odmítat z kapacitních důvodů nebude třeba.

Nedostatek peněz v pojistných fondech je podle ICC ČR kritický a státních peněz v něm prý ubývá. "Pokud by stát přestal s dosavadní proexportní politikou, můžeme již v příští roce hovořit o zmařených miliardových investicích do podpory exportu z uplynulých letech," míní Šiška.

Pojištění EGAP firmy využívají zejména pro export do rizikových zemí, v nichž existuje zvýšená pravděpodobnost, že za své zboží nedostanou zaplaceno. Úspěch tuzemských firem na zahraničních trzích včetně těch rizikových podle exportérů na garancích poskytovaných prostřednictvím pojišťovny EGAP přímo závisí.

"Už letos nebylo exportováno za téměř 20 miliard korun v důsledku snížení pojistné kapacity státu," uvedl Šiška. V příštím roce EGAP za současného stavu nebude schopen podpořit export za 100 miliard korun. "Pro českou proexportní ekonomiku by takové omezení bylo fatálním. Zboží této hodnoty lze vyčíslit prací pro 15.000 lidí," dodal.

Podle mluvčího EGAP Vlastimila Nesrsty loni pojišťovna pojistila export za 43 miliard korun, letos to bude zhruba 50 až 55 miliard. Částka 100 miliard je tak podle něj nadsazená a vychází z odhadů a představ velkých exportérů, které EGAP sama v průzkumu oslovila. "Buďme realisté. Část jsou projekty, které se neuskuteční vůbec a část se přesune do dalšího období. Že by byla poptávka po našich službách ve výši 100 miliard korun, to asi nebude," řekl ČTK na veletrhu v Brně Nesrsta.

EGAP: Není důvod k panice

Požadavky firem na pojištění EGAP tak mohou podle něj v příštím roce dosáhnout letošní úrovně, tedy asi 50 až 60 miliard korun. "Není důvod k panice, a určitě se nám nestane, že bychom museli z kapacitních důvodů odmítat. To určitě zvládneme," dodal. EGAP navíc už požádala ministerstvo financí o dotaci, na kterou má ze zákona nárok, a nyní jednají o její výši.

Jana Kytlicová z UniCredit Bank, která předsedá Proexportní skupině při Bankovní asociaci, ČTK řekla, že bez pojištění EGAP ztratí tuzemští exportéři jednu z hlavních konkurenčních výhod na východních trzích. Také podle jejích informací je ale kapacita EGAP pro pojištění "na hraně" a pro příští rok by skutečně bylo dobré celkovou sumu zvýšit. Jinak hrozí, že některé firmy nebudou moci bankovní úvěry pro export pojistit. "Řádově by to byly miliardy," podotkla.

Tuzemským exportérům se podle Nesrsty i přes krizi na východních rizikových trzích velmi daří, a tím stoupá i zájem o služby pojišťovny. Druhá věc je ale vliv krize a s tím související výplaty za pojistné události například na Kubě, Ukrajině či nyní nově případ úpadku PA Exportu. Za dvojici ztrátových projektů v Pákistánu bude muset státní pojišťovna EGAP nyní zaplatit přes miliardu korun.