Americký prezident Barack Obama odsunul česko-polský projekt raketové obrany bývalé administrativy USA na vedlejší kolej. Kromě finanční otázky ho k tomu podle jeho slov vedla také menší hrozba útoku ze strany Íránu. Jiní v rozhodnutí spatřují jen ústupek Moskvě, která dlouhodobě odmítá sankce proti Íránu a jeho jadernému programu.
Poláci i Češi už se na rozdíl od Moskvy nechali slyšet, že rozhodnutí litují. Některé názory ale hovoří o tom, že Česko a Polsko nebyly nikdy v rozhodování o radaru motivovány bezpečnostní problematikou tolik, jako problematikou vymanění se z "ruského vlivu".
"Obě země si zakládaly na tom, že jsou americkými spojenci a partnery, USA jim teď ukázaly, že mají jiné priority," napsal ve středu v této souvislosti list New York Times.
Co tedy Washington vedlo k posledním krokům, jaký lze očekávat další vývoj a jak se teď Praha a Varšava zachová?
Na vaše otázky odpovídal bezpečnostní analytik Jiří Schneider.
Obama v noci volal Fischerovi: Radar v Česku nebude. V Evropě jedná delegace - čtěte ZDE
Obama v telefonátu Fischerovi: Radar nebude, ale věda i další projekty platí - čtěte ZDE
Jiří Schneider v současné době přednáší na Karlově Univerzitě a na New York University v Praze, v minulosti působil jako velvyslanec České republiky v Izraeli, opakovaně také zastával post ředitele pro strategické plánování odboru MZV.