Začínají dolaru těžké časy?

Jen od začátku září americká měna ztratila na páru s eurem 2,9 procenta, k japonskému jenu se propadla o 2,03 procenta  a například ke koruně oslabila o 4,19 procenta.

Dolar se v minulých týdnech stal jednou z nejvíce prodávaných světových měn a znovu navázal na svůj sestupný trend, který nastoupil začátkem letošního března. Jaké jsou hlavní důvody náhlých výprodejů? Jedním z poměrně nových může být skutečnost, že se z dolaru stává velmi levný zdroj financování spekulativních investic do rizikovějších aktiv.

Agresivní měnová politika americké centrální banky z posledních dvou let, měla za následek dramatické snížení úrokových sazeb, a to především na kratším konci výnosové křivky. Výsledkem této měnové politiky bylo prudké snížení krátkodobých úrokových sazeb, čímž se Fed snažil ulevit americkým domácnostem a firmám, které měly problémy s obsluhou svého dluhu.

Jednodenní úrokové sazby tak klesly téměř k nule a v současnosti se pohybují těsně pod hranicí 0,20%. Tříměsíční sazby, které slouží jako benchmark řadě finančních instrumentů, pak v USA klesly v září na 0,29% a jsou nejníže ze všech průmyslově vyspělých zemí na světě.

V klidných dobách, kdy je volatilita na finančních trzích nízká, jsou nízké úrokové sazby jedním z dobrých důvodů proč začít danou měnu prodávat. O tom se v minulosti mohl přesvědčit několikrát například japonský jen, který se stával obětí tzv. carry trade spekulací, kdy obchodníci využívali levných úvěrů v Japonsku k financování nákupů aktiv denominovaných v cizí měně s vyšším úrokem. Strategie je velmi výnosná v době, kdy na trzích převládá nízká volatilita a nabízí, vedle úrokového diferenciálu, poměrně slušnou příležitost k zisku z kurzového pohybu. Může být však velmi riziková v momentě, kdy se sentiment na trzích náhle změní a volatilita naroste.

Toho jsme byli svědky i v průběhu finanční krize. V období mezi lety 2001-2008 dosahoval rozdíl mezi úrokovými sazbami např. mezi Japonskem a Austrálií stabilně více než 5%. Během stejné doby pak, díky atraktivitě carry trade spekulací, japonský jen na páru s australským dolarem oslabil z 63 JPY za jeden australský dolar na 105 JPY (-66%). Koncem roku 2008, kdy ale naplno udeřila finanční krize, se však situace dramaticky změnila. Z obav před krizí, začali obchodníci stahovat své rizikovější pozice a přesouvali svůj majetek do bezpečnějších aktiv.

Náhlé odvátí carry trade pozic tak pomohlo japonskému jenu prudce zpevnit a ten jen během tří měsíců zlikvidoval veškeré ztráty, které nabral od roku 2001, aby se například na páru s australským dolarem propadnul až pod hranici 60 JPY za australský dolar. Volatilita je tedy pro carry trade strategii klíčová a její růst a pokles určuje, jak úspěšná tato strategie bude.

V poslední době začala zřetelně klesat, čehož důkazem je i index VIX, který je oblíbeným ukazatelem volatility amerického akciového indexu S&P500. Ten se v září dostal až na své roční minimum pod hranici 23b. Ještě v na přelomu roku se přitom pohyboval na historickém maximu 81b. Bude-li volatilita i nadále klesat, chuť obchodníků vyžívat carry trade strategii jednoznačně poroste.

Právě na tento trend může ale do budoucna americký dolar velmi doplatit. Krátkodobé sazby jsou nyní v USA poprvé od roku 1993 nižší než v Japonsku a proto je to právě dolar, který by se mohl stát nejvyužívanějším zdrojem financování nákupů rizikovějších aktiv. Úrokové sazby v USA navíc s velkou pravděpodobností jen tak rychle neporostou, což dali již několikrát jasně najevo představitelé americké centrální banky, v čele s jejím předsedou Benem Bernankem. V případě, že se situace ve světové ekonomice bude nadále stabilizovat a dokud budou obchodníci přesvědčeni, že úrokové sazby v USA zůstanou nízké, problémy, kterými si americká měna v současnosti prochází, ještě zdaleka nemusejí být u konce.

Graf: 3M USD a JPY LIBOR v posledních dvaceti letech