Obří investiční projekty míří na Slovensko, Česko už má dost

Projekty, které byly před rokem, rokem a půl v České republice pozastaveny, se začínají znovu rozbíhat. Podle agentury CzechInvest by své finální rozhodnutí o umístění svého projektu do Česka mohlo oznámit 5-6 investorů. Nebude se však jednat podle generální ředitelky agentury CzechInvest Alexandry Rudyšarové o obrovské investice typu Hyundai, pro projekty takového objemu už je Česká republika nasycena.

Po mnoha letech silného růst české ekonomiky, kdy k nám investice plynuly jedním proudem, dochází ke zpomalování. Opakem je Slovensko, které po relativně utlumenému období míří k rozvojovému boomu. Slovenský ministr hospodářství Lubomír Jahnátek uvedl, že v horizontu jednoho až dvou let by mělo na Slovensko přijít 50 až 70 nových investorů.

"Můžeme dokonce očekávat i rozsáhlé investice takového typu jako byly Volkswagen, Peugeot-Citroën nebo KIA," uvedl ministr. Úsporné programy či vývoj mzdové situace podle něj hovoří pro fakt, že v horizontu 5 až 10 let Slovensko zůstane nadále významnou destinací pro zahraniční investory.

Česko se chce naopak nechce zaměřit na obří projekty, ale prostor by měly dostat technologicky náročnější projekty, které nemají tak velkou finanční hodnotu "Je to logické, investice do velkého výrobního závodu bude zákonitě dražší než investice do centra strategických služeb či vývojového centra," řekla Rudyšárová. 

Vzkřísení investic do Česka

I přes nepříznivé období způsobené krizí Česká republika očekává oživení i z hlediska investic. "Dle mého názoru je to vlivem větší ochoty finančních domů poskytovat půjčky. Objevily se například silné peněžní fondy z Číny a z dalších asijských zemí, které jsou ochotné finančně podpořit akvizice i nové projekty. V této fázi sledujeme, že firmy hledají nové strategie a nové cesty, jak zefektivnit výrobu i své služby tak, aby z krize vyšly posíleny," uvedla Rudyšarová.

Velká část evropských firem je navíc pod tlakem trvalého snižování nákladů, zejména mzdových. Proto podle ministra Jahnátka přesun výroby do jiných oblastí, do zemí střední a východní Evropy, je pro mnohé firmy otázkou přežití.

"Jestli to spojíme s otázkou investičních smluv, které mohou ušetřit 15 až 20 procent nákladů projektu, je možné očekávat pokračující zájem o expanzi a přesun výrobních kapacit ze zemí tradiční EU 15 do nových členských zemí EU," věří Jahnátek.

Klíčová úloha střední Evropy

Procesy vstupu dalších zahraničních investorů budou podle Jahnátka posilovány i postupným budováním panevropské dopravní infrastruktury a logistických center. V této oblasti bude střední Evropa hrát jednu z významných a klíčových rolí postupně se rozšiřující EU.

Lze možná také očekávat pokračování expanze a rozvoje obchodu mezi EU, Ukrajinou a Ruskou federací. "Slovensko má proto před sebou trvalé možnosti hospodářského rozvoje ve spojení na panevropské obchodní systémy," dodal Jahnátka.

Posílení investorských nálad v České republice v následujících letech pomohou investiční pobídky ze státní kasy a do roku 2013 i možnost čerpání dotací na podnikatelské projekty ze strukturálních fondů Evropské unie, pro podniky z oblasti zpracovatelského průmyslu, oblasti technologických center a center strategických služeb, konkrétně Operační program Podnikání a inovace, ze kterého si podniky rozdělí 3,6 miliard korun," řekla Rudyšarová.