Vlaky Eurostar jezdí tunelem pod Lamanšským průlivem již 15 let

Dvě a čtvrt hodiny - to je doba, za kterou dnes rychlovlaky společnosti Eurostar urazí vzdálenost mezi Londýnem a Paříží. Propojení obou metropolí umožnil tunel pod Lamanšským průlivem, od jehož zprovoznění v sobotu uplyne 15 let. Tunel, který ve svých útrobách už přepravil přes 230 milionů cestujících, musel v průběhu dosavadní existence bojovat s nedostatkem financí i s několika požáry. Potíže ale překonal a s rostoucím ziskem společnosti se zdá, že se blýská na lepší časy.

První rychlovlak směr Paříž vyrazil z londýnského nádraží Waterloo 14. listopadu 1994. Ze dvou spojů denně to Eurostar, který vysokorychlostní vlaky provozuje, dotáhl na několik desítek vlaků pendlujících každý den mezi Londýnem a Evropou.

Eurostar převálcoval i letecké dopravce, když před dvěma lety dosáhl téměř sedmdesátiprocentního podílu na celkovém počtu cestujících mezi Londýnem a Paříží. Rychlovlaky jsou na 495 kilometrů dlouhé trase rychlejší, navíc cestující odvezou až do center měst. Ekologové ještě přidávají, že ovzduší znečišťují desetkrát méně než letadla.

How To Travel By Eurotunnel France To the United Kingdom (zdroj Howcast)

Podmořskou stavbu mezi anglickým Folkestonem a francouzským Calais tvoří dva stejné, 30 metrů vzdálené tunely, které jsou každých 375 metrů propojeny se služebním tunelem.

Eurotunel, jak je stavba nazývána v Česku, je s téměř 51 kilometry ve světě druhým nejdelším tunelem vedoucím pod vodní hladinou. Jeho podmořská část, která dosahuje délky 39 kilometrů je pak ale vůbec nejdelší.

Rychlovlaky projíždějí v hloubce zhruba 40 metrů, v nejnižším místě ale hloubka dosahuje až 75 metrů.

Od historické utopie k realizaci spojení

Nápad propojit Británii s kontinentální Evropou je starý několik staletí, tehdy ho však považovali za bláznivou výstřednost. Obě země se stavbou tunelu začaly vážně zabývat počátkem 80. let minulého století. Tunelu dala v roce 1986 zelenou takzvaná Dohoda z Canterbury, která mimo jiné poprvé vymezila hranice mezi Británii a Francií na "zemském povrchu", uprostřed budoucího tunelu.

Tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová se stavbou souhlasila za podmínek, že její financování půjde pouze ze soukromých zdrojů. Tunel ale plánované náklady překročil o celých 80 procent. Zadlužení, které za 12 let existence tunelu dosáhlo asi čtvrt bilionu korun, provozující firmu dovedlo před třemi lety až k bankrotu.

Před ním ji nakonec zachránila restrukturalizace, která snížila zadlužení na polovinu. Firma tak v roce 2007 poprvé v historii dosáhla malého operačního zisku, a loni to již bylo 40 milionů eur (1,1 miliardy korun).

Konkurence autům i letadlům

Kromě letadel Eurotunel, který od ostatních dopravců vybírá za použití tunelu poplatky, konkuruje také trajektovým přepravcům operujícím v oblasti Lamanšského průlivu. Ve svých nákladních vlacích zvaných Shuttle převáží z jednoho konce tunelu na druhý osobní a nákladní automobily i s cestujícími. Přepravované nákladní vozy byly již několikrát příčinou požárů. Naposledy v tunelu hořelo loni v září. Tunel tak byl kvůli nutné opravě na šest měsíců částečně uzavřen, což poškodilo hospodaření firmy.

Stejně jako Eurotunel musel zápasit s dluhy, Eurostar na britské straně hned od počátku bojoval s kolejemi. Pojem "britská železnice" je prý pro obyvatele ostrovní země synonymem veškerého myslitelného selhání. Faktem je, že až do roku 2007 si zde rychlovlaky musely vystačit s "normálními" kolejemi, a tudíž se podle mnohých "nepředstavitelně vlekly". Na francouzském úseku se naopak řítily až třísetkilometrovou rychlostí a "doháněly" tak čas.

VIDEO: Eurostar přechází na vysokorychlostní High Speed 1 (zdroj: metacafe.com)

V listopadu 2007 se pak Eurostar podruhé narodil. Byla totiž dokončena rekonstrukce železniční trati na britské straně a otevřena vysokorychlostní, 109 kilometrů dlouhá trať High Speed 1.

Zároveň byla koncová stanice v Londýně přesunuta na nákladně opravené nádraží svatého Pankráce.

Nová trať zkrátila dobu mezi Londýnem a Paříží na pouhé dvě a čtvrt hodiny. Zrychlila i spoj Londýn-Brusel, na kterou nyní vysokorychlostní vlak TGV potřebuje jen hodinu a 51 minut.

Vedení Eurostaru nabízí i řadu doplňkových služeb. V zimních měsících je to třeba přímý servis pro lyžaře směřující z Londýna do francouzských alp.

Do vlaků také plánuje zavést bezdrátový přístup k internetu, který je prozatím cestujícím k dispozici skoro ve všech jeho stanicích.