Krize je zažehnána, alespoň nejnovější páteční makrodata z jednotlivých evropský zemí i za celou Evrospkou unii to naznačují. Meziroční propady v Česku, Německu i EU se zpomalují a mezičtvrtletně již statistiky vykazují růst.
V Česku se již podruhé za sebou mezičtvrtletně zvýšil HDP, když ve druhém kvartále zrychlil o 0,3 a nyní ČSÚ oznámil, že k růstu došlo i v období od července do září, o 0,8 procenta. Obdobně je na tom i Německo, které ve 3. čtvrtletí rostlo o 0,7 procenta z 0,4 procenta ve druhém čtvrtletí.
Mezičtvrletní růst již dva kvartály za sebou zaznamenali i Slováci, ve třetím čtvrtletí jejich HDP rostl o 1,6 procenta, což bylo mírné zpomalení proti předchozímu období. Ve druhém kvartále se slovenský HDP zvýšil o 2,2 procenta v porovnání s tím prvním.
Vzpamatovala se i celá EU, resp. eurozóna. Po pěti čtvrtletích poklesů oznámil Eurostat, že ve srovnání s minulým čtvrtletím hrubý domácí produkt eurozóny stoupl o 0,4 procenta, resp. v celé sedmadvacítce o 0,2 procenta.
Nicméně v meziročních statistikách země vykazují i nadále propady. Podle ekonomů by se však i tento ukazatel měl zlepšit. "Nikterak by nás nepřekvapilo, kdyby řada klíčových ekonomik světa ve čtvrtém kvartále letošního roku již rostla nejen na mezikvartální bázi, ale i na meziroční. Česká ekonomika je bude následovat a poroste již v prvním kvartále roku 2010," odhadla Markéta Šichtařová z NextFinance.
Probuzená poptávka
V Evropě je znát, že se pomalu probouzí poptávka, Česko doposud těžilo především z výsledků automobilového průmyslu, který polila "živá voda" v podobě německého šrotovného, přičemž které ale již skončilo. Další vývoj v tuzemsku bude však záviset už jen na oživení zahraniční poptávky. Ta se sice vzpamatová, ale prognózy na její vývoj i další ekonomické výhledy se silně rozcházejí.
"Ještě přetrvává nejistota s ohledem na budoucí vývoj," domnívá se analytik ING Bank Eduard Hagara. Podle něj na ekonomiky a jejich výkonnost stále působí vládní fiskání stimuly, které ale budou postupně vyprchávat. Důležité bude jak se průmyslová výroba dokáže vypořádat s dobíhajícím šrotovným v Evropě.
EU je venku z recese, počítalo se ale s výraznějším startem - čtěte ZDE
Česká ekonomika se staví na nohy, roste už dvě čtvrtletí po sobě - čtěte ZDE
Ekonomice v eurozóně pomohly především fiskální stimuly jednotlivých vlád. Částečně se na novém oživení podílejí i monetární zásahy centrálních bank v podobě např. výkupování státních dluhopisů Evropskou centrální bankou, nebo snížování úrokových sazeb centrálními bankami, které stimulují investiční aktivitu firem i spotřebu domácností.
"Přestože v eurozóně roste nezaměstnanost, spotřebitelská důvěra Evropanů a jejich ekonomický výhled je optimistický, neboť dosáhnul za říjen nejvyšší hodnoty za posledních 13 měsíců," dodal k tomu analytik Robin Koklar z firmy Fio.
Pokračování vládních stimulů by i nadále mohlo být hnacím motorem ekonomik. O minulém víkendu se na tom shodli zástupci zemí na zasedání zemí G20. Vlády jsou však díky tomu vystaveny schizofrenní situaci. Z jednání G20 vyplývá, aby pokračovali ve stimulech, neboť současný ekonomický růst je ještě příliš křehký. Ona křehkost je však na druhou stranu zapříčiněna i právě zmíněnými vyššími útratami jednotlivých vlád.
Druhá vlna
Nejen z G20 ale i z Německa a dalších zemí přicházejí také obavy z toho, že krize může přijít ještě ve druhé vlně. Experti nevylučují, že by se v dohledné době ekonomika opět mohla ponořit do recese."Akciové trhy, včetně finančních titulů, v posledních měsících a týdnech šplhají opět vzhůru. Na cestě je mnoho rizik. Jedním z nich je negativní vliv recese na ostatní typy úvěrů. Krizi spustili hypotéky, v druhém sledu ovšem následuje zhoršení kvality firemních úvěrových portfolií, spotřebitelských úvěrů a půjček z kreditních karet," upozorňuje hlavní ekonom Patria Finance.
Jednotlivé země navíc musí bojovat se stále rostoucí nezaměstnaností a špatným stavem veřejných financí, který se zhoršil právě během hospodářské krize. Hlavním strašákem optimistických zpráv je právě rostoucí nezaměstnanost. Sociální dopady jsou podle odborníků totiž v závěsu těch ekonomických.
"I když se ekonomika poškrábe nahoru, tak budeme stále cítit dozvuky krize, a to jak v počtu bankrotů, tak v nezaměstnanosti, u které počítáme v příštím i přespříštím roce s růstem nad deset procent," říká v rozhovoru pro HN guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
