Pokles cen v eurozóně se v říjnu zpomalil na 0,1 procenta

Meziroční pokles spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu dále zpomalil na 0,1 procenta ze zářijového propadu o 0,3 procenta. V celé Evropské unii pak růst cen zrychlil na 0,5 procenta ze zářijových 0,3 procenta. Novináře o tom v konečné zprávě o vývoji inflace informoval Eurostat.

Statistiky potvrzují odhady ekonomů, že inflace v eurozóně se ke konci roku pomalu začne přesouvat od propadu cen v posledních měsících k mírnému růstu. V celé evropské sedmadvacítce naopak ceny porostou čím dál rychleji, přestože i v tomto případě by spotřební ceny měly ve srovnání s uplynulými roky růst jen nepatrně.

Ve stejném období loňského roku například meziroční míra inflace v eurozóně činila 3,2 procenta a v případě celé EU 3,7 procenta. S příchodem hospodářské krize se však růst cen téměř zastavil a u zemí, které platí eurem, se inflace dostala do takzvaného negativního teritoria. Ceny se tak začaly propadat. S postupným ekonomickým oživením, které je patrné takřka na celém světě, by se ovšem tento trend měl znovu obrátit.

Meziměsíční růst spotřebitelských cen v eurozóně je pozitivní a lze jej připsat na vrub rostoucí ekonomice eurozóny, řekl analytik společnosti Fio Robin Koklar. "Eurozóna se technicky vymanila z recese ve třetím kvartále letošního roku, proto očekáváme v blízké době návrat k meziroční inflaci i přes zvyšující se nezaměstnanost," dodal.

V řadě členských států se nicméně spotřebitelské ceny propadají i nadále poměrně citelně. V Irsku meziroční míra inflace v říjnu činila minus 2,8 procenta, v Estonsku minus 2,1 procenta a v Portugalsku minus 1,6 procenta. Nejvíce ceny naopak rostly v Rumunsku (4,3 procenta), Maďarsku (4,2 procenta) a Polsku (3,8 procenta). V Česku se ceny v říjnu meziročně propadly o 0,6 procenta, ČR se tak řadí mezi jediné tři státy mimo eurozónu, kde spotřebitelské ceny klesají. Zbylé dva jsou Estonsko a Lotyšsko.