Rekordní věž táhne Dubaj z krize, akcie zase rostou

Nejvyšší budova světa Burdž Dubaj se otevírá dnes, přesto je ale již dlouho symbolem emirátu Dubaj. Více než 800 metrů vysoký mrakodrap nejprve znázorňoval bohatství a úspěch Dubaje, koncem loňského roku se však stal přesnou ilustrací megalomanie a předlužení země.

V době svého otevření se ale zase znovu stává nadějí - většina bytů ve věži je prý prodána a akcie v regionu začaly opět růst.

Až čas ale ukáže, zda přijde skutečný zlom a věž za čtyři miliardy dolarů upevní pověst emirátu mezi investory a potvrdí pozici země jako obchodního centra regionu.

Deset tisíc raket na oslavu

Vládce emirátu šejk Mohamed bin Rašíd Al Maktúm věří, že mrakodrap se 162 obytnými patry a okolní budovy v novém centru Dubaje to dokážou. Vždyť se do nich investuje dvacet miliard dolarů.

Investoři ale mají ještě v dobré paměti události z listopadu, kdy se ukázalo, že na Dubaj tvrdě dolehla finanční krize a developeři bankám ručí budovami v nereálné hodnotě.

Konglomerát Dubai World má dluhy 40 miliard dolarů a celková zadluženost emirátu je odhadována na sto miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že v zemi žije pouze 250 tisíc opravdových "Dubajanů" (17 procent obyvatel), na jednoho tak připadá dluh 400 tisíc dolarů.

Analytici a bankéři tak začali zpochybňovat teorii, že model "půjčit si a stavět" může fungovat dlouhodobě, a Dubaj tak může zůstat vzorem nejen pro arabský svět.

Analytik Saud Masuda z dubajské pobočky švýcarské banky UBS pro Wall Street Journal předpovídá další pokles cen realit v zemi. Zatímco loni se ceny nemovitostí v Dubaji zřítily o polovinu (na začátku loňského roku si zde byt pořídil i český poslanec a exministr dopravy Aleš Řebíček), letos očekává pokles o dalších 30 procent. A to pro předlužené developery neznamená žádnou optimistickou vyhlídku.

Na slavnostním otevření Burdž Dubaj se nicméně šetřit nebude. Při ohňostroji bude vypáleno 10 tisíc raket a diváci mohou událost sledovat z umělých Palmových ostrovů, což je další nákladný projekt firmy Emaar, která postavila i Burdž Dubaj.

Oslavy již dvakrát odloženého otevření věže se také příhodně propojí se čtyřletým výročím vlády šejka Al Maktúma. Ten údajně osobně nechal plány mrakodrapu přepracovat, aby byl ještě velkolepější.

"Sám sebe vidí jako velkého arabského krále stavebnictví," popisuje Jim Krane, autor knihy Zlaté město: Dubaj a sen o kapitalismu. Právě za šejkovy vlády začalo velkolepých staveb v zemi přibývat. Umělé ostrovy, zastřešená sjezdovka v poušti i zbrusu nové centrum města, jehož je obří mrakodrap středem.

Šejkovi pomohla rodina

Nejvyšší budovy světa   ZVĚTŠIT GRAFIKU - ZDE

Al Maktúmova image vášnivého chovatele dostihových koní a publikujícího básníka ale poklesla, když byl před pár týdny nucen obrátit se na své příbuzné v sousedním na ropu bohatém emirátu Abú Dhabi s žádostí o finanční pomoc v hodnotě 10 miliard dolarů.

Šejkovi se tak podařilo odvrátit finanční katastrofu země a udržet finanční metropoli Blízkého východu v chodu. Věž ani okolní budovy si však na sebe pravděpodobně nikdy nevydělají. Dubaj ale díky věži neupadne v zapomnění. Již dnes její siluetu znají po celém světě a spolu s ní i celý emirát.

Časem se zapomene i na to, že se na stavbě několikrát vzbouřili dělníci, kteří často dostávali i méně než čtyři dolary denně.

Obrazem: Dubaj otevírá nejvyšší stavbu světa. 14krát vyšší než Petřínská rozhledna přejít do fotogalerie