Vyšší DPH
ODS striktně odmítá zvyšování přímých daní pro lidi i pro firmy. Místo toho plánuje zvýšení nižší sazby DPH, ve které jsou například potraviny, léky nebo MHD. Argumentuje tím, že DPH je v době krize mnohem odolnější vůči výpadkům než přímé daně. Výsledky letošního rozpočtu to potvrzují.
Zásadní reformy důchodů, zdravotnictví a dávek
ODS chce po případných vítězných volbách spustit reformy penzí, zdravotnictví i sociálních dávek. Reforma penzí i zdravotnictví má přimět lidi, aby si víc platili na důchod a na zdraví ze svého. Problém je, že hlavně reforma důchodů začne mít pozitivní dopady na rozpočet až za několik let.
Zvýšení daní bohatým
Jednou z prvních věcí, kterou chtějí socialisté udělat po případných vítězných volbách, je zvýšení daní lidem s příjmy nad 100 tisíc. Zároveň plánuje ČSSD zvýšit daně firmám z 19 na 21 procent. Stát by tím ročně získal něco přes 12 miliard.
Šetřit na provozu
Sociální demokraté na rozdíl od ODS nechtějí snižovat sociální dávky a odmítají i zásadní reformy důchodů a zdravotnictví. Místo toho tvrdí, že by mohl stát ušetřit miliardy na lepším zadávání zakázek a na snížení provozních výdajů. Program ČSSD ale neřeší, jak ušetřit ročně mnoho desítek miliard.
Státní dluh České republiky se v loňském roce zvýšil o téměř 179 miliard na 1,178 bilionu korun. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 112.000 korun. Předloni stát zvýšil dluh o 107 miliard Kč. "Vzhledem ke světové finanční krizi a tím i vyšší výpůjční potřebě vlády byly překročeny vyhlášené cíle finančního programu," uvedlo ministerstvo.
Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky. V samotném čtvrtém čtvrtletí roku 2009 se dluh zvýšil o 10,5 miliardy korun.
Důvodem růstu dluhu jsou mimo jiné domácí emise státních dluhopisů v celkové výši 203 miliard korun. Plány MF přitom původně počítaly s maximálně 125 miliardami korun. "Čistá emise státních dluhopisů za rok 2009 činila 103 miliard Kč," dodalo MF.
Na zahraničních trzích si vláda loni půjčila 54,7 miliardy korun. Vláda rovněž během roku 2009 čerpala půjčky od Evropské investiční banky ve výši 11,9 miliardy korun. Nárůst objemu peněžních instrumentů v oběhu loni činil 9,4 miliardy korun.
Krátkodobý státní dluh klesl v průběhu roku 2009 o tři procentní body na 14,7 procenta, čímž byla podle MF udržena cílová hranice 20 procent. Průměrná splatnost státního dluhu klesla ke konci roku na 6,5 roku a pohybovala se tak v plánovaném intervalu mezi 5,5 až sedmi roky.
Takzvaný obchodovatelný státní dluh loni stoupl o téměř 168 miliard korun na 1,12 bilionu Kč. Čisté náklady na obsluhu státního dluhu činily loni 44,5 miliardy korun, upozornilo MF.
V letošním roce si chce ministerstvo financí půjčit 280 miliard korun, v roce 2011 téměř 306 miliard a v roce 2012 téměř 313 miliard korun. Vyplývá to ze strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2010.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist