Schůze tripartity fiaskem. Odboráři se neshodnou s vládním protikrizovým balíčkem

Zaměstnavatelé, odboráři a vláda se neshodli na vládním materiálu popisujícím východiska z hospodářské krize. Největší nesouhlas projevili odboráři. Vyplývá to ze čtvrtečního vyjádření zástupců tripartity. Příští týden by se měla sejít expertní skupina, jejímž úkolem bude nalézt témata, s nimiž budou všichni souhlasit. Vláda by mohla finální dokument projednat 8. února, uvedl premiér Jan Fischer.

Jednou z hlavních výtek odborů je to, že vládní materiál upřednostňuje snahu o rozpočtovou rovnováhu, a není tak vyvážený. "Ruku v ruce ale musí jít vedle snahy o fiskální vyrovnanost i fiskální podpora hospodářského růstu," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch.

Jediným návrhem, u kterého je podle Štěcha velká šance na shodu, je takzvaných 21 bodů. To jsou opatření, která navrhli odboráři a zaměstnavatelé na předsednictvu tripartity loni v prosinci. "Vládní materiál bychom nebyli schopni dopracovat a vzbudil by akorát více konfliktů," dodal Štěch.

Šanci mají krátkodobá opatření

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka jsou odbory, zaměstnavatelé i vláda schopni se dohodnout na krátkodobých opatřeních, které nevyžadují legislativní změny. To je například podpora zaměstnanosti nebo zrychlené čerpání z fondů Evropské unie. "Shodli jsme se s odbory a vládou, že krátkodobá opatření prověříme. Věřím, že plénum tripartity je může na počátku února přijmout," uvedl Hanák.

Dokument podle premiéra Fischera vychází z toho, že vláda podmiňuje obnovení zdravého ekonomického růstu zdravými veřejnými financemi, tedy snižováním jejich deficitu. "Bylo by iluzí se domnívat, že na něm jako na celku najdeme všeobecnou shodu," uvedl k materiálu šéf vlády.

Vládní materiál věnovaný politice kabinetu po odeznění krize počítá například s konsolidací veřejných rozpočtů, vyššími daněmi nebo s bojem proti korupci. Vláda mimo jiné navrhuje změnit z dočasných na trvalá hlavní opatření v úsporném balíčku ministra financí Eduarda Janoty. Například nemocenská by tak už napořád zůstala na 60 procentech vyměřovacího základu. Dávky by se sice neměly snížit, ale nebudou se také zvyšovat. Výjimkou budou jen takové dávky, u kterých to nařizuje zákon.

Vyšší by zůstala i daň z nemovitostí a spotřební daně. Sazby daně z přidané hodnoty by setrvaly na deseti a 20 procentech. Nově by vzniklo druhé pásmo daně z příjmů fyzických osob ve výši 25 procent.

Cíl: Snížení deficitu veřejných financí

Cílem navrhovaných opatření je snížit podíl deficitu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu po roce 2013 trvale pod hranici tří procent. To je mez stanovená Evropskou unií pro přijetí eura.

Rada hospodářské a sociální dohody je iniciativní a dohadovací orgán vlády ČR, který vede takzvaná tripartitní jednání. Jsou v ní zástupci vlády, zástupci odborových organizací a zástupci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.