Soud vyhověl drobným akcionářům ArcelorMittal. Těm vadí nevyplácení dividend

Ostravský krajský soud vyhověl žalobě malých akcionářů na největší tuzemskou hutní společnost ArcelorMittal Ostrava. Část usnesení loňské valné hromady, kterým firma nerozdělila zisk, označil soud pro formální chyby za neplatné. Drobní akcionáři si v žalobě stěžovali, že firma nevyplácí dividendy a zisk převádí na účet nerozděleného zisku z minulých let. Peníze pak majoritní vlastník půjčuje svým dalším společnostem. Mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Věra Breiová řekla, že firma zváží možnost odvolání proti rozhodnutí soudu.

Podle soudu byly na valné hromadě porušeny formální náležitosti obchodního zákoníku a stanov firmy. Představenstvo mělo konkrétně zdůvodnit, proč navrhlo zisk nerozdělit. Rovněž mělo odpovídat na dotazy minoritních akcionářů.

"Vyslovená neplatnost rozhodnutí valné hromady spočívají na porušení zákona společností ohledně formálních záležitostí vztahujících se na rozdělení zisku, který je předkládán valné hromadě," uvedl při čtení rozhodnutí soudce Petr Hampel. Podle jeho slov je návrh na rozdělení zisku stěžejním dokumentem, který určuje, jakým způsobem bude se ziskem naloženo. "Jako takový musí obsahovat konkrétní důvody, pro které představenstvo navrhuje rozdělení jeho části, a pokud nenavrhuje jeho rozdělení vůbec, pak musí detailně sdělit akcionářům, jaký důvod pro nerozdělení zisku společnost má. V opačném případě dochází ke krácení práv minoritních akcionářů," podotkl soudce.

ArcelorMittal Ostrava patří do ocelářské skupiny ArcelorMittal, kterou ovládá indický miliardář Lakšmí Mittal. Majoritní vlastník ArcelorMittal Holding AG drží v ostravské huti 82,5 procentní podíl, nedávno se však dohodl na odkupu dalšího 14procentního balíku od firmy PPF. Ten zatím podle Breiové nebyl převeden. Po získání tohoto balíku by dosáhl podíl majoritního vlastníka více než 90 procent. Tím by mohl vytěsnit drobné akcionáře odkoupením jejich podílů. Všichni drobní akcionáři nyní vlastní zhruba 3,5 procenta akcií. Devět minoritních akcionářů, kteří se s firmou soudí, mají podle Psoty podíl přibližně 0,8 procenta.

 

Na účtech až 40 miliard nerozděleného zisku

Firma ArcelorMittal Ostrava má mít v současné době na svých účtech nerozděleného zisku podle jednoho z minoritních akcionářů Jiřího Psoty zhruba 40 miliard korun. Psota tvrdí, že téměř 25 miliard korun majoritní vlastník huti poskytl za mimořádně výhodných podmínek jako půjčky svým dalším společnostem. V roce 2008 od dubna do konce prosince vykázala ostravská huť čistý zisk téměř pět miliard korun, v roce 2007 to bylo 8,2 miliardy korun. Výsledek hospodaření za loňský rok zatím nezveřejnila.

Mluvčí ArcelorMittal Ostrava zatím nechtěla rozhodnutí soudu komentovat. "K záležitosti se nemůžeme vyjádřit dříve, než se seznámíme s odůvodněním rozsudku. Každopádně však zvážíme možnost odvolání, neboť jsme přesvědčeni, že postupujeme vždy s péčí řádného hospodáře a v souladu se zákonem," uvedla mluvčí firmy Breiová. K vyhlášení rozhodnutí právní zástupce firmy nepřišel. Podle Breiové je zatím předběžné se bavit o tom, jaký bude další postup firmy, jestli se bude muset valná hromada případně znovu sejít. Rozhodnutí totiž není pravomocné a po případném odvolaní může odvolací soud rozhodnout jinak nebo věc vrátit zpět k dalšímu projednání.

"Vzhledem k tomu, že společnost vždy postupovala s péčí řádného hospodáře, a poté, co jsme vše konzultovali s renomovanými právními kancelářemi, jsme přesvědčeni, že konečný verdikt potvrdí správný postup, který management firmy při loňské valné hromadě zvolil. V opačném případě by nedocházelo ke kontinuitě právního názoru soudů, jelikož naše společnost doposud všechny podobné kroky obhájila," dodal ředitel firmy pro vnější vztahy Jan Rafaj.

 

Minoritní akcionáři jsou s rozhodnutím soudu spokojeni. "Mám pocit, že se rozšiřuje kategorie statečných soudců. Po mladém Ceplovi a doktoru Barboříkovi v kauze Vaškůje týkající se uplácení Čunka a tak dále, se to začíná u nás měnit," uvedla jejich advokátka Klára Veselá Samková. Podle ní celou dobu napadali fakt, že představenstvo nezdůvodnilo nerozdělení zisku. Díky dnešnímu rozhodnutí soudu zatím neuvažují o využití dalších právních možností, jako například podání žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva nebo podání žaloby na český stát.

Soudce dále při zdůvodnění svého rozhodnutí řekl, že minoritní akcionáři nemají jinou šanci zjistit důvody, které představenstvo vedlo k nerozdělení zisku. "Takové rozhodnutí, pokud neobsahuje konkrétní důvody, je v rozporu s obchodním zákoníkem, a proto nemůže valná hromada relevantně rozhodnout o rozdělení zisku," prohlásil Hampel.

Další důvodem zrušení části usnesení valné hromady je jeho rozpor se článkem stanov firmy. Také podle nich musí společnost sdělit každému akcionáři důvod, proč zisk nerozdělila. Třetím důvodem bylo porušení práva minoritních akcionářů na to, dostat řádné vysvětlení ohledně záležitosti projednávaných na valné hromadě. "Ze zápisu valné hromady vyplývá, že se minoritní akcionáři opakovaně dotazovali přítomných členů představenstva, které vedly představenstvo k návrhu zisk nerozdělit. Na konkrétní otázky však nebyly sděleny žádné konkrétní důvody," uvedl soudce. Pokud podle něho nereagovali členové představenstva na dotazy akcionářů, porušili tím paragraf obchodního zákoníku podstatným způsobem.

Soudce doplnil, že se nezabýval návrhem žaloby, který argumentoval, že jednání firmy je v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem kvůli převádění zisku na jiné společnosti v korporaci. Na těchto argumentech své rozhodnutí nezaložil. "Návrh argumentovat skrytou distribucí zisku na úkor minoritních akcionářů nebyl důvodem, pro který bylo vysloveno toto rozhodnutí valné hromady za neplatné," uvedl Hampel. Podle něho se musejí drobní akcionáři dožadovat svých práv po celou dobu. "Nejde vytahovat jediné rozhodnutí valné hromady," podotkl.