Tlak na Řecko je útokem na celou eurozónu, tvrdí premiér země

Tlakem na Řecko jako na slabý článek eurozóny vedou finanční spekulanti a "politické nebo finanční zájmy" útok na celou měnovou unii. Řekl to na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řecký premiér Jorgos Papandreu a zdůraznil, že Atény z eurozóny vystoupit nehodlají.

Finanční trhy ve strachu z toho, že Atény přestanou být schopny obsluhovat prudce rostoucí dluh, srážejí od konce loňského roku řecká aktiva prudce dolů. Cena pojištění proti nesplacení řeckých dluhopisů vzrostla na nové maximum a na rekordní úroveň se dostala i přirážka k výnosu řeckých státních dluhopisů ve srovnání s německými.

"Je to útok na eurozónu ze strany jistých zájmů, politických nebo finančních, a některé země jsou často využívány jako slabého článku," řekl Papandreu. "Cílem jsme nyní my a roli v tom hraje zejména postranní motiv nebo nějaký plán, a samozřejmě i spekulace na světových trzích," objasňoval premiér. Uvedl však, že Řecko je zodpovědné za to, že uvede své finance do pořádku, a eurozóna mu při tom pomůže udržet disciplínu.

Paříž a Berlín popřely zprávu francouzského listu Le Monde, podle níž významné země eurozóny v čele s Francií a Německem studují možnosti, jak by se dalo pomoci Řecku a uklidnit nervozitu na evropských finančních trzích, kterou strach z bankrotu Řecka vyvolal. Podle listu by však eurozóna zasáhla jen v případě, že Atény nepodniknou více pro ozdravení svých veřejných financí.

Německo nepomůže

Možnost finanční pomoci Řecku odmítla mluvčí německého ministerstva financí Jeanette Schwambergerová: "Je na Řecku, aby přijalo svůj díl zodpovědnosti za stabilitu eurozóny. Spolková vláda tudíž neuvažuje, že finančně podpoří Řecko v jeho úsilí o překonání obtížné rozpočtové situace. Platí to jak pro případnou pomoc od eurozóny, tak zejména pro bilaterální pomoc.

Možnost pomoci Řecku odmítl podle agentury Reuters i zdroj z francouzské vlády. Objevují se však čím dál více obavy z toho, že řecké potíže už mají dopad na další slabé země eurozóny. Platí to zejména o Portugalsku, které mezinárodní ratingové agentury upozornily na nutnost přijmout dlouhodobý plán řešení vysokých deficitů. Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle v parlamentu řekl, že řada členů eurozóny je v tak špatné situaci, že to může mít "fatální" dopad na zbytek bloku. Dodal však, že žádná země eura by neměla být kolektivně zachraňována.

Řecko se dostalo do těžkých potíží se zadlužeností na konci loňského roku, kdy mu kvůli odhalením výrazně vyšších rozpočtových deficitů snížily úvěrová hodnocení všechny tři hlavní světové ratingové agentury. To na finančních trzích vyvolalo obavy z platební neschopnosti země a v Evropské unii strach z poškození pozice eura. Náklady na obsluhu řeckého dluhu vzrostly a domácí dluh Řecka dosahuje již zhruba 120 procent ročního výkonu ekonomiky. Řecko musí v letošním roce získat na splátky dluhu 53 miliard eur.

Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu opět popřel, že by Řecko jednalo s Čínou o prodeji svých dluhopisů, a dodal že Atény chtějí získávat peníze k pokrytí dluhu stále především na evropských trzích. "Rozhodně neexistuje žádná dohoda a čínským vládním místům nebyly předloženy žádné žádosti," řekl Papakonstantinu v Davosu televizi CNBC. Dohady o finanční záchraně Řecka Čínou, které se ve středu objevily ve světovém tisku, označil ministr za "směšné".