Hackeři v Česku a Německu na internetu zaútočili na systém obchodování s emisemi, uvedla Evropská komise. Údajně se zmocnili takzvaných "zelených certifikátů", které potvrzují, že elektřina dodávaná do sítě pochází z obnovitelných zdrojů. V současnosti s nimi mohou obchodovat, není však jisté, jaké způsobili škody.

Podle deníku Financial Times Deutschland útok, který se odehrál minulý týden ve čtvrtek, vyřadil zhruba polovinu všech evropských registrů s certifikáty a odborníci stále zkoumají rozsah škod. Evropská komise upřesnila, že napadení se odehrálo právě v Česku a v Německu a už varovala ostatní členské státy EU, aby zavedly ochranná opatření.

Brusel upřesnil, že kvůli útoku hackerů muselo být uzavřeno celkem 17 registrů "zelených certifikátů" a jen německý Spolkový úřad pro životní prostředí odhaduje škody na zhruba tři miliony eur (zhruba 78 milionů korun).

Podle informací registr "zelených certifikátů" v Česku spravuje společnost OTE. Ta na svých internetových stránkách minulý pátek vyvěsila upozornění, že registr není dostupný kvůli závažnému technickému problému. Den předtím přitom své klienty varovala, aby nereagovali na e-maily od společnosti TradingProtection.com.

Ta žádala po klientech OTE heslo a další vstupní údaje do počítačového systému. Nejedná se tak o přímý hackerský útok, ale o takzvaný phishing, kdy se pachatelé snaží vylákat hesla či čísla kreditních karet podvodnými e-maily.

Tento útok na systém obchodování s emisemi ale není první. Minulý týden se v evropských médiích objevily zprávy, že nejmenovaná východoevropská země se na trhu snažila prodat už použité kjótské kredity.

Ty představují obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší určené množství emisí skleníkových plynů v letech 2008 až 2012. Země, kterým kredity zbudou, je přitom mohou prodat. V minulosti takto postupovala i Česká republika.

Podle evropského policejního úřadu Europol je k podvodům náchylný celý systém obchodování s emisními povolenkami a až 90 procent obchodů představují v podstatě jen daňové podvody. Evropská unie tak ročně přichází o zhruba pět miliard eur (asi 130 miliard korun).

"Na tomto případě (útok v Česku a Německu) se sice podílí i neschopnost, jakou předváděli Laurel a Hardy, ale celá věc vzbuzuje i některé závažné obavy," uvedl pro internetový server EUobserver Oscar Reyes z neziskové organizace Carbon Trade Watch, která systém obchodování s emisemi dlouhodobě kritizuje. "V současnosti zde existuje celá řada podvodů a tento pravděpodobně nebyl poslední, protože celý systém má řadu závažných nedostatků," dodal.