Janota váhá nad půjčkou Lotyšsku, 5 miliard by se nám nemuselo vrátit

Ministr financí Eduard Janota se obává o návratnost peněz, které má Česko půjčit Lotyšsku jako pomoc v boji s krizí. Jde o finanční pomoc v objemu 200 milionů eur, tedy asi pět miliard korun. Jak ve čtvrtek Janota prohlásil ve sněmovně při pravidelných interpelacích, nechce být první, kdo Lotyšsku peníze pošle a pak "spláče nad výdělkem".

Janota poukazuje na to, že zatím žádná země s výjimkou Mezinárodního měnového fondu do Lotyšska žádné peníze neposlala. Připomněl například, že lotyšský ústavní soud zamítl snížení starobních důchodů a tamní vláda je nyní musí důchodcům zpětně doplatit. To si podle něj vyžádá asi 350 milionů eur. Pobaltská země tak peníze z půjčky využije jen na tento účel a nikoli na smysluplné projekty, varoval.

O věci již jednal s premiérem Janem Fischerem, guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Hovořil prý i s polským ministrem financí Janem Vincentem-Rostowským a ten ho informoval, že Polsko Lotyšsku v nejbližších dnech půjčku poskytnout nehodlá; přichází to v úvahu až koncem roku.

Poláci prý také chtějí, aby byly ve smlouvě sankce nebo třeba doložka umožňující prodat pohledávku za Lotyšskem jinému subjektu, který by ji v případě nesplácení vymáhal.

Lotyšsko zatím nepodepsalo úvěrovou smlouvu, kterou předložila česká strana. Obě strany se nemohou shodnout, kam by peníze měly směřovat. Česká strana chce, aby část z nich směřovala na podporu malých a středních podniků. Janota dnes prohlásil, že jakmile obdrží z pobaltské země rozumný návrh, je připraven ho předložit vládě ke schválení.

Lotyšsko patří v Evropě k několika zemím, které byly nynější finanční a hospodářskou krizí postiženy nejtvrději. Bez pomoci zahraničních půjček by se zřejmě obešlo jen stěží. Jejich poskytnutí však MMF i EU podmiňovaly výrazným zkrácením rozpočtových výdajů lotyšské vlády.