Dokument nazvaný Přehodnocení makroekonomické politiky uvádí, že dvouprocentní cíl vybraný většinou centrálních bank byl dostatečný ve světě s malými šoky. Během krize v roce 2008, která spustila širší kolaps celkové poptávky, však centrální banky nemohly efektivně snižovat úrokové sazby pod nulu, což omezovalo účinnost jejich měnové politiky.
"Vyšší průměrná inflace, a tudíž vyšší nominální úrokové sazby v začátku, by umožnily více snižovat úrokové sazby, čímž by se pravděpodobně snížil pokles produkce a zhoršení fiskální pozice," uvedl hlavní autor a ředitel výzkumu MMF Olivier Blanchard.
Tvůrci měnových politik by měli podle dokumentu pečlivě přehodnotit přínosy a náklady inflace a vzít v úvahu, že mohou přijít velké nepříznivé hospodářské šoky způsobené finanční krizí, pandemií nebo teroristickým útokem na velké hospodářské centrum. "Neměli by politici proto usilovat o vyšší cílové hodnoty inflace v normálních časech, čímž by se zvýšil prostor měnové politiky k reakci na takové šoky?," ptá se dokument. "Abychom byli konkrétní, jsou čisté náklady inflace mnohem vyšší, když činí čtyři procenta než dvě procenta, což je současný cíl rozmezí?" Podle dokumentu je potřeba zvážit, zda dodatečné náklady nepřeváží nad výhodami, napsala agentura Reuters.
Inflační cíl je hodnota, kterou si stanovuje centrální banka pro inflaci. Centrální bankéři se pak snaží svou měnovou politikou ovlivňovat inflaci tak, aby byla neustále ve stanoveném inflačním cíli.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
